Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   originální samolepky Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na obrázky DraGIF.cz

Jak se nejen Židům žilo v Palestině před vznikem Izraele?
původně vyšlo: Palestyna 1895, autor František Klement.

Situace ve Svaté zemi dodnes není klidná. Zajímá vás, jak se tam žilo v roce 1895? Náš historický text vám tehdejší situaci podrobně popíše.


Palestýna!

V tomto jméně spočívá bezměrné kouzlo a nevýslovná touha uchvacuje mnohého tak, aby ona posvátná místa veledějů seznal, jež se zde prodlením dlouhých věků udály.

Každý z nás naslouchal záhy již výkladům z biblické dějepravy a s vnímavostí mladé mysli sledoval všechny vynikající události o vzniku vyznání Mojžíšova, podmanění si této země židovstvem, jeho rozkvět, moc, slávu, utrpení, pokoření a zničení. Jasný záblesk hvězdy betlémské oznamoval člověčenstvu dobu novou, dobu nové víry a kolébkou nového náboženství stala se Palestýna, kdež zakladatel její, Ježíš Kristus se narodil, učil, za své vyznání protivenství snášel a také dotrpěl.

S láskou a neskonalou zbožností vyslovují křesťané jména posvátných míst: Betlém, Nazaret, Jordán a Jerusalém, kdež veliký, člověčenstvo milující učitel působil, jakož i všechna ostatní místa, kde ve společnosti svých učenníků lid poučoval a zázraky konal. Již prvním vyznavačům víry Kristovy stala se země tato posvátnou. S neskonalou úctou opatrovali první křesťané dle možnosti místa tradičních událostí, a celá pokolení navštěvovala později Palestýnu, konajíce zbožné pouti a nejvroucnější pobožnosti.

Když pak vyznavači víry Muhamedovy Palestýny dobyli a křesťanům na všech místech všemožná příkoří činili, vznikly kruté zápasy o nadvládu v této zemi. Ohromné byly oběti Křižáctva a celého křesťanstva, kteréž se přes to všechno dlouhotrvajícími úspěchy honositi nemohlo, a takž nalezá se podnes Svatá země v moci nejúhlavnějších nepřátel naší víry.

Zbožné, vysoce povznešené jsou pocity, s nimiž valná většina poutníků i cestujících na břeh Palestýny vystupuje; avšak postupem cest po Svaté zemi a za bedlivého pozorování klesá — žel Bohu — ona idealní rouška, jakouž jsme si v domovině Palestýnu obestřeli a za níž se utkvělý obraz svérázné krásy nalezal; znenáhla hledíme kolem sebe střízlivěji, ba na mnoze jsme trpce zklamáni a — upřímně řečeno — bolestně a trpce želíme, že jsme o jednu z nej posvátnějších illusí chudšími.

Palestýna nebyla nikdy a za našich dnů není vůbec onou zemí, jak si ji naše představy vytvořily, ona není podobna památné oblasti, již nám naši vychovatelé ve školách líčili. Svatá země nikdy nebyla, není a nebude končinou tak zvelebenou, o níž by platila slova, že »přetéká medem a mlékem.«

Nedá se popříti, že některá pásma za biblických dob značnou úrodností vynikala, což arci židovstvu z pouště přicházejícímu mnoho vážilo. Oproti kočovnickému, stálými boji ohroženému životu, oproti lopotnému živoření v poušti, byly krajiny poblíž a dále na západní straně Jordánu ležící v pravém slova smyslu »zemí zaslíbenou«, přes četné, velmi závažné vady, jež na zabraných krajinách lpěly. Valnou částí byla Palestýna vždy zemí kamenitou, a z biblických dějin soudíme, že mělo množství atmosferických srážek na celkovou úrodu největší vliv, neboť když se v čas vydatné deště nedostavily, nastala vždy v zemi nouze, zrovna tak, jako za našich dnů.

Že by byl následkem těchto okolností v Palestýně značnější nadbytek, není pravdě podobno, ba židovstvo žilo co možná skrovně, jednoduše, a David, spěchající ku svým bratřím vojínům, nesl jim jedině sýr a chléb na přilepšenou. Kruté rány, jako těžké nemoci, častá hrozná zemětřesení a kobylky ničící úrody, dopadaly na židovské državy v děsné míře zrovna tak, jako dnešního dne, a voje válečné jiných, daleko mocnějších národností, pustošily tuto zem krutě a zhoubně. Válečných nepřátelských výprav není se nyní Palestýně báti, ale jiná, pro navštěvovatele těchto končin neméně závažná okolnost, padá zde těžce na váhu: v celé zemi více méně panující nejistota majetková a osobní bezpečnost.

Od r. 1870. zlepšily se aspoň částečně bezpečnostní poměry, tak že poutnictvo a cestující význačná místa bezpečněji navštěvovati mohou, však dosud dlužno se míti zejména na cestách do Nazaretu, Tiberiasu, Safedu, Gazy, Askalonu, Caesareje, pak v horách Judských na pozoru, kdežto východní krajiny za Jordánem, severní a střední oddíly jeho roviny, pak celé okolí Mrtvého moře, vyjma cíp severní a končiny za Hebronem, velmi nebezpečny jsou a výlety do nich jen v dostatečném průvodu vojínů a na mnoze jen ve společnosti dobře zaplacených Beduínů podnikány býti mohou. Beduini zůstanou dotud stálým nebezpečím valné části těchto končin, dokud rozmnoženými posádkami a pevnou vládnoucí rukou jejich loupeživosti zábráněno nebude.

Nejistotou v zemi netrpí snad jenom cestující zámožnější Evropan, nýbrž i arabský sedlák, zejména v dobách, když nastala neúroda ve východní části Jordánu v oblasti Beduínů, kteří pak ze svých držav na západ výpady podnikají, vraždí a tuzemce o všechen majetek a nashromážděné plodiny olupují. Čeho se nezmocní hrozné hospodářství tureckých pašů a úřadnictvo, zaberou Beduini, a fellahim (sedlák) zůstává stále bídným žebrákem.

A temnou pak rouškou dalších osudů zastřená budoucnost, jakou bude asi ta? Jaké změny očekávají tuto zemi, o níž celá Evropa kdysi světodějné zápasy podnikala? Kolonisační otázka Palestýny těšila se za posledního čtvrtstoletí značné pozornosti četných směrodatných proudů a pokročila i dle skutečných událostí tak daleko, že učiněno již několik pokusů, aby přistěhovalci zem zvelebovati pomáhali.

Dosud však skončila většina kolonisačních pokusů co nejsmutněji, a pokřtění židé (Mennonité), kteří se roku 1849. a 1856. do končin Salomonských zahrad a Artasu přistěhovali, pak Pietisté v Sandžaru v Galileji roku 1861., dále Američané r. 1866. v Jaffě nedodělali se pražádných úspěchů, ba někteří skončili na mnoze co nejbídněji. Jedině Templářům z Virtemberska podařila se kolonisace nedaleko Jaffy a Haify pod Karmelem, leč i tito zakusili nemalých útrap, nežli se nynějšího rozkvětu svých osad v potu tváří dodělali.

Do Palestýny se stěhující židovstvo, jemuž se dle tradice zde Mesiáš objeviti má, jest ku kolonisaci této země naprosto nezpůsobilé a na vzdor největším obětem evropských souvěrců a na vzdor četným tisícům židovských přistěhovalců nepokročila tato otázka ani o píď ku předu.

Zdejší domácí židovstvo, zejména v Jerusalemě, Tiberiasu a Safedu nenávidí souvěrce přistěhovalce co nejvíce, a pozoruhodna jest okolnost, že i největší dobrodincové zdejších židů, jakými zejména Montefiore, Pereira, Lady Finn, Frankl byli, a rodina Rothschildů dosud jest, trojí klatbou t. j. : »vyloučením, prokletím a zničením ve jménu Boha« odměněni byli. Vyřknutí této klatby stalo se proto, že neučiněno, jak si palestýnští židé přáli: všechny ty ohromné, darované peněžité částky měly plynouti do pokladen zdejšího židovstva, kteréž by pak dle vlastního uznání bylo s nimi naložilo.

Většina přistěhovalců žije zde z evropských podpor a jenom skrovná čásť hledí si mimo to malého obchodování. Myšlénka, židovstvem Palestýnu kolonisovati, jest tudíž zcela pochybena a v novou židovskou říši tuto zem proměniti, jest čirý nesmysl. Znamenitě hodí se sem ona nezaručená odpověď Rothschildova, když byl tázán, zda-li by chtěl býti králem židovské Palestýny: »Raději židem králů, než-li králem židovstva!«

Palestýna za našich dnů jest jedině zemí náboženské propagandy všech vyznání křesťanské víry; ani jediná končina na celé zeměkouli neposkytuje tak pestrou směsici proti sobě urputně a nevraživě stojících konfessí, jako tato země vůbec, a Jerusalem, jakožto hlavní středisko všech, zvláště. Římští katolíci, Rusové, Řekové, Arménci, Skopti, Syřané, protestanti, Angličané, Škoti, Američané, Mennonité, Templáři, Pietisté, Methodisté atd. bojují tu slovy i činy dle svých hmotných prostředků a za různých podpor mocností i jednotlivců co nej houževnatěji proti sobě a zejména nejvážnější sekty předstihují se ve stavění chrámů, škol, nemocnic, vychovatelen, klášterů a jiných ústavů v míře až úžasné.

Zde se obchoduje v náboženství, zde koná se pravá honba na lidské duše, zde předstihují se lidé v kupování nových přívrženců a některé sekty neštíti se při tom žádných prostředků, jenom aby počet svých vyznavačů rozmnožily.

Před pětadvaceti lety nalezalo se před západní stranou Jerusalema, za branou do Jaffy vedoucí, jen několik budov, kdežto nyní »Nový Jerusalem« daleko široko sahá a mohutné, na mnoze velikým nákladem vystavené budovy missijní, kláštery, školy, ústavy a poutnické domy, pokrývají zde půdu bývalých polností, jež byli náboženské společnosti a jednotlivci skoupili.

Různé sekty křesťanského náboženství obrátily svou pozornost i na ostatní končiny Palestýny a tam, kde se před časy jedině kláštery zasloužilých P. P. Františkánů nalezaly, vystupují proti sobě četní sektáři způsobem, kterýž raději pominu mlčením. Náprava těchto neutěšených poměrů zdá se býti nemožnou, tak jako není lze příští osudy této země ani přibližně určití.



původ historického článku:
Palestyna 1895, autor František Klement.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
25. dubna 2018



Debata k článku 'Jak se nejen Židům žilo v Palestině před vznikem Izraele?'





Retro fotogalerie




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2018 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting, Aplus Hotel - levné ubytování v Praze

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.