Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Zábavné zímní dopravní prostředky

původně vyšlo: Epocha 1906, autor a.
Sníh a led sice v zimě komplikuje dopravu, na druhou stranu ale přináší nové zábavné způsoby dopravy. Článek z roku 1906 vám některé zajímavé zimní dopravní prostředky z celého světa představí.


Vozba po sněhu a ledu.

Zima, která přináší přírodě spánek a odpočinek, působí na člověka zcela opačně; pobádá jej ke zvýšené činnosti, pohybu, čilosti, a přináší s sebou mnohou zábavu, na niž se nedočkavě těší mladí i staří.

Nejoblíbenější zimní zábavou jest ovšem jízda po sněhu a ledu, jichž hladký povrch poskytuje člověku možnost mnohem rychlejšího pohybu než drsná země a tím hoví podivuhodné jeho snaze po stále větším a větším chvatu.

Nám jest jízda po utuhlé vodní a silniční pláni arci jen vítaným zimním sportem; seveřanům však skýtá dlouhá tamní zima svým sněhem a ledem důležitou praktickou dopravní pomůcku.

Pohyb po sněhu se může dít několikerým způsobem; buď po sněžnicích, širokých to pletených nebo prkenných podložkách připevněných vespod na obuv, aby se při chůzi nebořily do sypkého sněhu, neb po lyžích, velikých to dřevěných bruslích, jimiž se po sněhu klouže za pomoci odrazné tyče, neb konečně po saních, které jsou taženy silou lidskou nebo zvířecí, hnány větrem neb jedou přirozeným spádem s návrší. Dopravě po ledu pak slouží brusle a saně.

Sport bruslařský jest u nás známý již odedávna, a rovněž již je dosti rozšířeno užívání lyží, které k nám přišly pod skandinavským jmenem ski (Vysl. »ši«, ne »ski«). Proto zde obrátíme zřetel jen na některé druhy saní a jich pohon, s nimiž se v našich krajích shledáváme jen v zoufale jednotvárné podobě, avšak které v jezernatých krajích Německa, v Holandsku a celé severní a severovýchodní Evropě nabyly rozmanitého užití a přerůzných podob.

Už na rytinách starých několik set let spatřujem vyobrazené saně téměř stejné podoby, jakou mají podnes; je to nejjednodušší tvar většího povozu sesazeného z rovných dřev, prostého sice, avšak našemu konstruktivnímu nazírání mnohem bližšího než-li skvostné saně doby rokokové a moderní, přeplněné řezanými, tepanými a malovanými květy a obnaženými figurkami, jež oboje se prapodivně vyjímají v třeskutém mrazu. U drahých exemplářů starožitných saní setkáme se jen málokdy s ozdobami vhodnými do zimní přírody; příkladem buďtež elegantní saně norimberské rodiny Schlüsselfelderů z XVII. stol., jež jsou uchovány ve mnichovském dvorním museu.

Saně, jak víme, mohou být uváděny v pohyb různým způsobem. Při dětských zábavách a na kluzištích jsou tlačeny silou lidskou, kdežto větší saně dopravní jsou taženy koněm, jedním nebo párem; všeobecně pak je známo ruské trojspřežení u saní, trojka, stejně jako potah záležející z houfu — až 40 kusů — psů neb sobů, jejž pro pohyb saní užívají obyvatelé nejsevernější Evropy. Sob vykoná tím způsobem denní cestu až 120 km.

Na jezerech severního Německa, které je nadmíru vhodným krajem pro pěstění zimních sportů, užívají velice pro pohyb po ledě často sílu větru; vyzbrojuje se tam plachtou bruslař, jenž drží v ruce přiměřeně velké plátno napjaté v lehkém rámu, i zvláštní saně, jež se opatří stožárem, plachtou a lanovím dle všech pravidel právě tak jako člun na vodě. Plachtění po ledě, jež se zálibou pěstují Berlíňané na četných jezerech v blízkosti německé metropole, je sport, jenž přišel do Evropy ze Severní Ameriky; vyžaduje však velikou zručnost a při značné rychlosti, kterou takové »lední jachty (Eisjacht)« vyvinou za poněkud silnějšího větru — až 40 km za hodinu — je to sport dosti nebezpečný.

Ještě jinak se jezdí po saních v horách; tam, kde cesta vede přes mírné svahy, vleče s sebou chodec, případně dva i více, cestou vzhůru jednoduché sáňky — zvané v Krkonoších »rohačky« — jež na vrcholu stráně obsadí, aby pokračování cesty po svahu dolů vykonali pohodlně sedíce, při čemž ten, kdo sedí napřed, řídí během střelhbité jízdy směr nohami. Tímto způsobem se v horách děje zimní doprava osob i zboží, konají se tak svatby i pohřby.

Podobně jako u saní vypomáhají si i běžci po lyžích cizí silou. Užívání lyží, pro něž arci u nás v Čechách vyjma pohraničné hory je málo vhodné půdy, přišlo k nám s poloostrova Skandinavského, kde jsou lyže dopravním prostředkem takového významu jako saně. Nejjednodušším způsobem se pohyb po lyžích děje pomocí dlouhých tyčí, jimiž se běžec odráží od země; jinak však užívají tam též psů i koní, aby táhli jezdce po lyžích. Při tomto posledním způsobu jízdy po lyžích jest ovšem třeba velké obratnosti v řízení tahouna, aby se jezdec při velké rychlosti uchránil na nerovném povrchu sněhu před pádem.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1906, autor a.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
28. listopadu 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.