Gigantický přístavní jeřáb

rubrika: historické články / námořnictvo a lodě, původně vyšlo: Epocha 1902, autor K. L.
Náklady přepravované na lodích se stále zvětšují, a tak musí náležitě růst i přístavní technika. V Brémách proto instalovali nový jeřáb s nosností více jak 150 tun. Článek z roku 1902 vás detailně seznámí s jeho konstrukcí a parametry.
Následující text pochází z roku 1902

Otočný jeřáb nosnosti 150.000 kg.

Bremerhaven, vnější to přístav svobodného města Bremen při Severním moři, opatřen jest od r. 1900 novým obrovským jeřábem, jakými jsou opatřena jen nemnohá přístavní města světa. Toho druhu prvním podobným dílem byl jeřáb na 150 T v Newportu (stát Virginia, Sev. Am.); též Hamburk má od r. 1897 otočný jeřáb tvaru podobného o téže únosnosti.

O nutnosti těchto zvedacích strojů pro stavbu lodí a dopravu nákladů netřeba snad šířiti slov. Jsou mnohé předměty, jež při stavbě lodi nutno montovati v celku, nerozložené, ať již z nemožnosti demontáže či za příčinou úspory stavebních nákladů ; jsou to na př. parní kotly lodní, jež přicházejí čím dále tím ve větších velikostech a vahách (přes 100 T), lodní stroje, jež se nyní úplně sestavují ve strojírně a v tomto stavu vpouštějí do rozestavené lodi, jsou to lodní děla, železné stožáry a mn. j., při jichž uložení do lodi ušetří se mnoho peněz možností dopravy ve stavu smontovaném.

Když na poslední výstavu v Chicagu zasílaly závody Kruppovy svoje 120-tunové dělo, musila se jeho doprava díti velikou oklikou přes Hamburk, neboť tehdy ještě žádný z bližších přístavů neměl jeřáby, jimiž by se bylo mohlo zvednout a naložit do lodi. Rovněž i v Americe musilo konati zajížďku přes Baltimore, neboť ani přístav New-Yorkský neměl dostatečně silného jeřábu.

Bremský jeřáb skládá se ze dvou hlavních dílů, nýtovaných po způsobu mřížoviny z profilových válených želez; je to čtyřboký, jehlancovitý stojan, pevný a zakotvený ve přístavní hrázi pomocí 8 šroubů po 110 mm průměru a 7 m délky, jenž objímá otočnou část jeřábu, sloup jeho, provedený ve tvaru T. Vlastní tento jeřáb jest uložen na nožním ložisku několikanásobně pohyblivém a nahoře veden opět na vrchu zmíněného stojanu. Jedno z obou ramen jeřábových slouží pro pojíždění zvedacího vozíku (»kočky«), na konci druhého ramene umístěno závaží na vyvážení zvedaných hmot. Zvedání břemene obstarává elektromotor o výkonosti 17,5 koně, pojíždění kočky motor jiný, 26-koňový; otáčení pak jeřábu provádí se opět elektromotorem na 26 koní.

Břemeno, jehož váha, jak řečeno, může dostoupiti až 150 T (— vyzkoušen však byl jeřáb na 200 T —), visí na laně 60 mm průměru vedeném přes kladkostroj o 7 kladkách 1200 mm průměru. Rychlost zvedání může býti čtverá — větší pro menší břemena, pomalejší pro zatížení větší, což se dosáhne čtverým ozubeným soukolím; rychlost zvedání pak obnáší:

Pro 150 tun 11,3 mm za vteřinu,
Pro 75 tun 23 mm za vteřinu,
Pro 37 tun 51,5 mm za vteřinu,
Pro 18 tun 105 mm za vteřinu,

Největší výše zvednutí je zde 30 m, vyčnívání ramene směrem ode středu sloupu obnáší 22 m, takže kladkostroj ve své krajní poloze sahá od nábřežní zdi ještě 13,5 m nad moře, tedy víc než polovinu šířky největších námořních lodí.

Konečně sluší vzpomenouti, že úhrnná váha celého jeřábu, jež činí něco přes 374.000 kg, obnáší jen as 48% váhy zmíněného podobného jeřábu Newportského, okolnost to, jež nejlépe ukazuje, jak praktický výsledek má správné užití různých výpočtů mechanických a jaké obnosy vah i peněz možno ušetřiti bedlivým theoretickým vyšetřením různých nosných konstrukcí.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1902, autor K. L.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. prosince 2017


Diskuze k článku „Gigantický přístavní jeřáb“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.