Český národ nevyhyne aneb o plodnosti Slovanů

Děti na zahradě po snídani.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Plodnost Slovanů.

Při rozmnožování lidstva padá velice na váhu: 1. jak mnoho dětí u toho kterého národa se rodí a 2. jaké pohlaví převládá u porozených dětí.

Rozmnožování jakéhokoliv druhu zvířat nebo člověka závisí velkou měrou na počtu ženských individuí, čili na počtu samiček. Možno si mysliti ten krajní případ, kde by u nějakého druhu zvířat vlivem jakýchkoliv okolností to došlo tak daleko, že by zbyla pouze jedna samička a několik samců. Samozřejmo jest, že nastává veliké nebezpečí pro ten druh zvířat, kdyby tu samičku potkalo nějaké neštěstí, že vyhyne. Jsou-li dvě samičky, zmenší se to nebezpečí na polovinu a tak postupně dále, takže vidíme, že pro vyhynutí a udržení nějakého druhu jest počet samiček velice důležitým faktorem.

Matka s dítětem.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dle úvahy nahoře pronesené, která souhlasí s náhledem četných badatelů, třeba pokládati za dobrý příznak pro vývoj národa jednak velký počet porodův a z těch hlavně mnoho děvčat.

Jsou národové, u kterých se rodí na každých 100 děvčat 115 i více chlapců, u jiných 110, 106, 102 i méně. Čím méně se rodí chlapců, tím poměrně se rodí více děvčat a to jest pokládati za dohrou známku pro další existenci toho či onoho národa.

Narodí-li se na př. u jednoho národa průměrně při 200 porodech 114 chlapců a 86 děvčat, kdežto u jiného národa průměrně ze 200 porodů 106 chlapců a 94 děvčat, jest první národ v nevýhodě vzhledem k dalšímu rozmnožování svému proti národu druhému.

Přihlédněme nyní k tomu, jaká čísla vykazují národové v této polovině říše při porodech!

Nejvyšší číslo porodu chlapců na 100 děvčat vykazují židé a sice rodí se průměrně u židů 112 chlapců na 100 děvčat.

Němci v zemích alpských vykazují číslo 106,5, t. j. rodí se tam na 1000 děvčat 1065 chlapců.

Zajímavé jest, že v zemích, kde bydlí Slované a Němci jest ono číslo tím menší, čím větší procento Slovanů v zemi bydlí.

V Čechách jest 62,6% Čechů; ono číslo, které udává, kolik chlapců se rodí na 100 děvčat jest: 106,28.

Na Moravě bydlí 72% Čechů; ono číslo obnáší: 106,18.

V Haliči bydlí 96% Slovanů (Poláků a Rusínů); ono číslo jest: 106,00.

V Krajině bydlí 93% Slovinců; číslo, udávající poměr chlapců ku 100 děvčatům, obnáší 105,73.

V Dalmacii žije 95% Slovanů (Srbů a Chorvatů) ; poměr onen obnáší 105,11.

Uvedená čísla jasně dokazují, že poměr pohlaví v té které zemi klesá t. j. že rodí se průměrně více děvčat, čím větší procento obyvatelstva tvoří Slované.

Pokládáme-li tedy nižší poměr pohlaví za příznivou známku pro národ či zemi, vidíme, že nejlépe ji mají zachovanou Srbo-Chorvaté, pak Slovinci, dále pak Rusíni a Poláci a konečně obyvatelé Moravy a Čech.

Když jsem tento zjev zjistil, chtěl jsem se přesvědčiti, zda i v Čechách vyznačují se Češi jiným poměrem pohlaví než Němci. Poměry jsou v Čechách poněkud jiné, obyvatelstvo zde jest dosti smíšené, zvláště v okresech německých, a nebylo jisto, zda zjev, který při různých zemích jsem konstatoval, i v království Českém mezi Čechy a Němci se objeví. Sestavil jsem k tomu cíli 21 českých okresních hejtmanství a 14 německých okresních hejtmanství a sečetl jsem veškeré porody v nich za 10 roků (1893—1902) a z nabytých čísel pak jsem vypočetl poměr pohlaví pro okresy německé a okresy české.

Srovnáme-li příslušná čísla, vidíme, že poměr pohlaví veškerých porodů v českých krajích jest o něco menší než v německých krajích a rovněž poměr pohlaví živě porozených dětí v českých krajích jest menší než v německých. Ač rozdíl ten není tedy veliký, přece jenom vychází na jevo, že v českých krajích rodí se poměrně o něco málo více děvčat než v německých krajích, tedy že obyvatelstvo českých krajů má přece onu výhodnou vlastnost lépe zachovanou než obyvatelstvo krajů německých.

Stejný zjev pozoruje se u Slováků v Uhrách a zvláště poměrně mnoho děvčat se rodí v celém Rusku.

Jest třeba proto považovati za dokázané, že veškeří Slované mají ve svém organismu danou vlastnost produkovati poměrně více děvčat než Němci a tuto vlastnost že třeba považovati s hlediska vývojezpytného za dobré znamení pro další existenci slovanských národů.