Lewin-ův stůl pro umělé dýchání.
Dosavadní způsoby zavádění umělého dýchání, na př. při oživovacích pokusech s utonulým, předpokládají jednak jistou zručnost osob, jež rhythmickým tlakem na hrudník mají znovu vzbuditi práci plic a srdce, jednak vynaložení značné síly často po několik hodin a tím i větší počet lidí pro oživovací pokus.
S ohledem na to sestrojil prof. Dr. L. Lewin zvláštní stůl vyobrazený na obrázcích, pomocí něhož může umělé dýchání vzbuzovat bez námahy jediný člověk, a to nikoli nedostatečným tlakem na prsa, nýbrž přiměřeným pohybem celého těla zachraňované osoby.
Zdánlivě mrtvý upevní se na stůl jednoduchou bandáží do polohy naznačené na prvním obrázku, načež se stůl uvolněním příslušné páky uvede v polohu vyobrazenou na druhém obrázku. Voda, kterou utonulý snad měl v plících, vyteče při této poloze jeho těla ústy a nosem, a plíce se tlakem břišních orgánů ležících nyní nad nimi silně smáčknou. Za několik vteřin se stůl obrátí do polohy na posledním obrázku, při čemž odlehčená bránice přijde zpět do své původní polohy a plíce roztáhnuvše se, naplní se vzduchem.
Pohyb tento se opakuje 10—15krát za minutu a má za následek nejen velmi dokonalé hluboké umělé dýchání, ale i pohyb krve, jež vlastní vahou proudí buď ke hlavě nebo k nohoum, čímž se ulehčí práce i srdci.
Umělé dýchání velmi intensivní může pomocí Lewin-ova stolu provádět tímto skláněním jediný člověk bez velké námahy. Patentovaný tento přístroj vyrábí firma Louis & Loewenstein v Berlíně.
témata článku:
Diskuze k článku „Mučící nástroj? Ne, pomůcka pro záchranáře!“