Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Proč se říká turecké hospodářství?

původně vyšlo: Kopřivy 1909, autor Enrico.
Pojem turecké hospodářství se používá dodnes. Jak vzniknul a co znamená, to vám přiblíží článek z roku 1909.


Turecké hospodářství.

Lidé mluví tak často o tureckém hospodářství, aniž by si byli významu tohoto slova plně vědomi. I my do nedávna nedovedli jsme si docela původ tohoto terminu vysvětliti. I požádali jsme nového cařihradského dopisovatele Džanin Beje, aby nám patřičné vysvětlení podal. Odpověděl nám celou povídkou, kterou tuto otiskujeme:

Před dávnými a dávnými lety, sotva sto let po blaženém nanebevzetí velikého proroka Mohameda stálo v nejúrodnější části Malé Asie krásné město Paraha. Kvetlo bohatstvím, uměním a průmyslem. Allah ví proč tak brzy vyhlazeno bylo z povrchu zemského, že na místě, kde se kdysi rozkládaly jeho lidnaté ulice, jest dnes poušť... Snad byli jeho obyvatelé příliš hříšní, lehkomyslní a rozmařili, že Allah uznal za dobré, aby ani jejich potomkové nestrádali na místech, kde jejich dědové a pradědové žili v dostatku a blahobytu.

Kteréhosi roku letopočtu Hedžry zmizelo město i se svými měšťany do hloubi pozemských. Zachovalo se po nich jen několik báji vypravujících, jak pošetilý dovede být člověk, vede-li se mu na světě dobře a Allah mu žehná! Jsou to historie na mnoze neuvěřitelné; neboť tolik lehkomyslnosti, nadutosti, zpupnosti a hlouposti sotva nahromadilo se najednou v městě jiném jako právě v městě Paraha nazvaném.

Měšťané tohoto města, čili jak pyšně se zvali starousedlíci, což znamená přeloženo do evropských jazyků patriciové. měli ode dávna sultánem povolenou výsadu, že mohou svoje město sami, bez úředníků sultánových spravovati. Lidem rozumným, moudrým a opatrným byla by takováto výsada dobrodiním, našim pošetilcům byla pouze, neštěstím, záhubou a nanejvýš jen prostředkem k novému se vychloubáni před ostatními obcemi okolními.

Volili tedy starousedlíci ze sebe „radu starců“. „Rada starců“ byl jenom oficielní název této korporace, v pravdě nehleděno při volbě tolik na stáři, jako spíše na bohatství a význam toho kterého občana. Že ani nechutných hádek a prospěchářských štvanic tu nescházelo, dovede pochopiti každý, kdo aspoň jednou sledoval obecní volby v kterémkoliv státě jen dost málo kulturním. Tato „rada starců“ měla se starati o blaho a prospěch obce.

Myslím, že netřeba ani dokládati, že moudří správci obce starali se v prvé řadě jen o blaho svých kapes vlastních na úkor jiných spoluobčanů i města celého. V kronikach maloasijských možno se dočisti s jakým úsilím cpali si členové „rady starců“ kapsy při různých koupích domů a statků k účelům obecním, při dodávkách nejrůznějších potřeb, které ani v Turecku žádné město postrádati nemůže, při zřizování městského vodovodu, který čistou pramenitou vodu rourami z horských cisteren měl sváděti do městských nádrži a jiné a jiné.

Nejpovedenějši jest ovšem historie zbytečného „Velikého domu pohostinnosti“, který opětně na náklad obce byl zřízen u velké brány městské jen proto, aby měšťané s novou pýchou mohli pohlíželi na sousední města, jež dosud „Velikého domu pohostinnosti“ neměly. Zlé jazyky ostatně už tentokráte tvrdily, že byl stavěn proto, aby se několik členů „rady starců“ ještě více obohatit mohlo se všemi strýčky, kmotřičky a vnuky. Co na tom pravdy, nevíme, ale s jistotou můžeme tvrditi, že ještě v prvém století Hedžry počato se stavbou. Stavělo se měsíce a leta a „Dům pohostinnosti“ dosud nebyl hotov.

Nadarmo poskytovány nové a nové sumy stavitelům přes ujednanou mzdu. Stavitelé patrně obrali si stavění tohoto domu za celoživotní svůj úkol. Konečně na radu kteréhosi rozumnějšího starce odepřeny další podpory na stavbu „Domu pohostinnosti“ — a hle! Do šesti měsíců byl dům dohotoven. Ovšem, zlé jazyky' vyprávěly tajemně, že ve všech patrech budovy scházejí světničky, bez nichž se ani v Turecku obejiti nelze a v kavárně, která byla k obecnému blahu v přízemi projektována, že schází i kuchyň, v níž by se káva a jiné nápoje připravovaly. Ale tato pomsta staviteli je pro váš už věcí vedlejší, nám šlo jen o to dokázati pošetilost těch, kteří po celá léta zbytečně mrhali obecními penězi, postrádajíce moudrosti a rozšafnosti, kteréžto vlastnosti v první řadě mají otce města krášliti.

Teď už chápete, proč zištné, neprozřetelné a pošetilé jednání se svěřenými penězi celku jmenuje se hospodářstvím tureckým. Mohl bych uvésti ještě několik fakt, kronikáři maloasijskými zaručených, ale spokojím se pouze ještě oním famosním případem rybolovu odolopského. Parahou totiž protéká široká, krásná řeka, zvaná mezi kronikáři ať už podle zásluhy nebo ne, stříbropěnnou. Řeka tato, jejiž jméno se na na naše časy nedochovalo dotýká se i několika obcí sousedních, z nichž největší nazývá se Odolop, což se překládá „údolí“.

Občané této vesnice byli většinou nezámožní a živili se lovem ryb, které dodávali zvláštní společnosti, jež je dodávala v ohromných sudech do Parahy. Tam těšily se odolopské ryby nejlepšímu odbytu. A Paraha byla by snad kupovala tyto ryby ještě mnoho let, kdyby kterýsi věčně nespokojený šťoural nebyl nalezl v účetních knihách města, že město Paraha vlastně kupuje tu svoje ryby, protože už přes třicet let má pronajmuty všecky břehy stříbropěnné řeky ještě míli cesty za Odolop. Z toho veliký skandál v městě. Rada starců žalovala u kadiho (soudce) odolepské, tito žalovali zase obchodní společnost, společnost město Parahu a byla by z této ostudy snad vznikla všeobecná domácí válka, kdyby Allah veliký a spravedlivý, nemoha se déle dívati ze svého nebe na toto turecké hospodářství město Parahu i se všemi obyvateli a s celým bohatstvím se zemského povrchu zemětřesením a bleskem nesmetl.

A od těch dob stal se význam „turecké hospodářství“ majetkem celého světa.


Původní zdroj historického článku:
Kopřivy 1909, autor Enrico.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
8. listopadu 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.