Co přinesl zánik malých pekáren a vznik velkopekáren

původně vyšlo: Epocha 1903, autor —s.
Najít dnes malou lokální pekárnu je poměrně těžký úkol, velkou část trhu zásobují už jen velké pekárenské kolosy. Článek z roku 1903 vám přiblíží dobu kdy to všechno začalo.


Přeměna malých řemesel na velkovýrobu

Přeměna malých řemesel na velkovýrobu v těch oborech, kde to je možno s finanční výhodou, je neúprosný následek dnešních společenských poměrů ve všech kulturních a přelidněných zemích.

Jest ovšem celá řada řemesel, která vyžadujíce individualnosti výrobcovy budou vždy prospívat vedle výroby tovární, jako práce krejčích, obuvníků, průmysl umělecký a mnohé jiné, avšak veliká část živností mění se neodvratně ve výrobu tovární.

Tak je tomu i se živností pekařskou ve velkých městech. Máme ovšem i v Praze mnohé společenské pekárny, které nejsou než podobným úkazem přeměny výrobních poměrů, leč tato výroba ve velkém jest u nás přec jen dosud poměrně nepatrná. Mnohem dále jsou v tomto ohledu ve velkoměstech v sousedním Německu, jehož poměry stále vzrůstající pekařské velkovýroby osvětlí několik následujících dat.

Jak veliký vliv na úpadek pekařské maloživnosti mají tamní pekařské továrny, ukazuje i velká jich výkonnost. Tak na př. v stuttgartské konsumní pekárně vyrábí denně 22 dělníků asi 70.000 kg chleba, tedy 1 dělník průměrně asi 3200 kg. Malý mistr v Halle s 1 dělníkem a 1 učněm vyrobil denně chleba jen 400—450 kg; připadá tudíž na osobu 130 —150 kg. Ve Mnichově, kde pracoval mistr s 1 dělníkem téměr po celý den a noc, vyrobili denně 80 kg, tedy 40 kg na osobu. Jeden muž ve stuttgartské pekárně vyrobil 7—8kráte více chleba než dělník ve mnichovské malopekárně.

Konsumní velkopekárny jsou schopny konkurrence mnohem spíše než podniky soukromé, neboť je podporuje veliký počet organisovaných odběratelů, jelikož každý člen konsumu je povinen bráti chléb z konsumní pekárny. Soukromým velkopekárnám se již tak nedaří, poněvač nemají tento pevný kruh odběratelů.

Velké pekárny se ujímají ovšem jen ve velkých městech, poněvač potřebují veliký počet odběratelů. Roku 1900 bylo, vyrobeno v konsumní pekárně v Magdeburce za 1,428.200 Mk. chleba a dosaženo 200.100 Mk. čistého zisku; dělníků bylo tam zaměstnáno 92 a 4 dílovedoucí.

Ze 1527 zpotřebních spolků v Německu v roce 1902 náleželo jich svazu 568, jež měly 522.000 členů a dosáhly 127 mill Mk. příjmů za rok. Z těchto mělo 71 konsumů své vlastní pekárny.

Jinou předností veškerých továrních a konsumních pekáren je to, že zpracovávají jen dobrý material a dodávají chutnější chléb, a že se v nich věnuje výrobě všeliká péče, což v závodech malých není. Poměry dělnictva ve velkých závodech jsou mnohem lepší než u malých mistrů, kde panují ještě poměry patriarchalní. Pracovní doba ve velkých závodech je většinou 8hodinná, a mzdy 18 — 30 Mk. týdně.

Roku 1882 bylo v Německu 355 velkých závodů se 6961 dělníky, roku 1895 však již 815 se 17.079 dělníky; počet dělníků se tedy víc než zdojnásobil. Přirozeno, že se malí mistři tomu brání, ale snaha jejich je marná již proto, že prostředky, jež k tomu volí, jsou malicherné; buď je to veliký počet učňů nebo špinavá konkurrence, což jenom opět poškozuje maloživnost a kope jí předčasný hrob.

Jak zhoubně působí velký počet učňů při pekařství, vysvítá z následujícího: V roce 1882 bylo v Německu 80.117 mistrů se 174.640 zaměstnanými silami, roku 1895 pak 95.528 mistrů se 261.916 zaměstnanými. Kdežto počet obyvatelstva stoupl o 14%, stoupl počet mistrů o 35%; r. 1882 bylo na 10.000 obyvatelů 66'6 mistrů, r. 1895 však 74'1 mistrů. Počet učňů roku 1875 obnášel 16.620, r. 1895 však stoupl již na 40.955.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1903, autor —s.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
16. října 2019


Diskuze k článku „Co přinesl zánik malých pekáren a vznik velkopekáren“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.