Naše projekty: originální samolepky na stěnu Pieris.czmagazín Příroda.czobchod s plastikovými modely Plastikáče.czefektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Zvláštní legendy a pověry, týkající se zdánlivě obyčejné mouchy domácí

původně vyšlo: Živočišstvo v podání prostonárodním 1900, autor Josef Košťál.
Nepříjemné bzučení otravných much zná každý z nás, ale víte že za existenci tohoto hmyzu může údajně sám svatý Petr? Nejen toto, ale i další podivné a zapomenuté legendy o mouše domácí vám prozradí historický text z roku 1900.


Moucha domácí.

Není zajisté zvířete, které by bylo člověku společníkem věrnějším a zároveň tak obtížným jako moucha.

O původu dotěrné všetečky této bájí lid: „Když sv. Petr s Pánem Ježíšem chodili po světě, přišli jedenkráte k osamělé hrušce, která byla osypána zralým ovocem. Apoštol měl radost z hrušek a nechtěje jich nikomu dopřáti, setřásl je všecky. Nabral si jich trochu, ale ještě jich tam mnoho zůstalo, a z těch zbylých hrušek povstaly prý mouchy, jež sv. Petra pronásledovaly a trýznily pro jeho lakotu. (Poličany.)

Mouchy, které sedí po dešti na pšeničném klase, jsou prý jedovatější „než utrejch“. (Polička.)

V národních pohádkách pomáhá moucha hrdinovi k poznání panny-zlatovlásky, za odměnu, že ji z pavučiny vysvobodil. — Svatý Vít přináší s sebou mouchy. — „Jsou-li na sv. Matěje rampouchy, bude úrodný rok na mouchy,“ dí pranostika. O sv. Bartoloměji (24. srpna) prý mouchy oslepnou. Mouchy, které s námi přes zimu v bytu tráví, nemají se vyháněli ani zabíjeti: přinášejí domácím štěstí. (N. Bydžov.)

Bzuči-li moucha kolem ucha a nedá se odehnati, oznamuje, že uslyšíme co nejdříve zajímavé noviny. (Nechanice.)

Kdo spatři o Štědrém dnu mouchu letěti, těší se, že bude dlouho a šťastně živ, jak mu moucha letem svým ohlásila. (Vojice.)

Sedne-li moucha nevěstě na závoj, ohlašuje prý, že se svatba vydaří. (Žiželice.)

Napije-li se někdo v noci svatojanské svěcené vody, porozumí řeči zvířecí, zvláště muší. (Jičín).

Také na změnu počasí možno souditi z počínání much. Má li býti v létě déšť, bouřka, štípou mouchy nestydaté a jsou dotěravější než jindy. (Neděliště.)

Kde mají mnoho much, pomohou si od nich takto: Na Velký pátek ať setře hospodyně s oken „rosu“ a šátek, jímžto okna utírala, nechť vyhodí ven se slovy:

»Mouchy, jděte ven!
Nechoďte sem;
přejte pokojný sen!« (Lískovice.)

Na den sv. Abdona se říká:

»Dnes je sv. Abdona den,
jděte mouchy, švábi, štěnice,
žáby, myši, blechy a čáry
z toho domu ven!« (Polička.)

Jiný prostředek udává „Herbář“: „Dá-li se dýňový list na uhlí a tím se světnice vykouří, mouchy se vystěhují. — Někde mají za okny skočec (ricinus), aby vůně jeho mouchy vyhnala. — Nejobyčejnější prostředek však bývá muchomůrka. — Aby nebylo mnoho much, dávají místy o pondělí velikonočním „pomlázku“ do postele. (Jilemnice.)

Moucha slouží k čarování: Kdo špatné střílí, tomu se radí, by vzal tři mouchy, nabil je do ručnice, bude vždy dobře „trefovati“. (Měník.)

Pokažená ručnice může se opraviti takto: Když nasypeš prachu do ručnice, nabij koudel a při tom s koulí tři mouchy; budeš zase dobře stříleti. (Měník.)

Některé hospodyně, kterým krávy málo mléka dají, neopominou, jdouce dojit, chytiti mouchu a strčiti ji do kornoutu; nežli začnou dojiti, podívají se na kornout, — pak prý hodně nadojí. (Hoř. Štěpanice.)

Na Boleslavsku chytí matka na den narození svých dětí mouchu a pustí ji ven, aby byly děti šťastny.

„Můra“, jdouc mořit lidi, béře na sebe podobu černé mouchy s červeným obojkem kolem krku. (Kněžice.)

Na Velký pátek před východem slunce myjí v Bydžovském kraji koně vodou, která přinesena byla ze tří pramenů. Pak mouchy jich neštípou, a žádná nemoc jim nebude škoditi.

Moucha může přenésti nemoc: Posadí-li se na zabitou „krtici“ a pak někoho štípne, bude míti poraněný „krtice“. (Neděliště.)

Bodne-li někoho moucha, která sedla na raka, dostane člověk ten rakovinu. (Hradec Králové.)

Mouchy hynou počátkem zimy a jen některé zimu přečkají, ukryty jsouce na teplých místech. Časem řádí mezi nimi zvláštní mor, tak že houfné pocházejí nebo „zrají“. Lid náš nečiní rozdílu mezi různými druhy much; nejvýše mluví o mouše velké a malé. Před lety byli lidé, kteří věřili, že larvy muší vznikají samy od sebe, a že červi, hlodající v těle mrtvol, jsou znamením bývalého hříšného života nebožtíkova. Dnes ovšem nikdo tak naivním nebude, věda, že mouchy snášejí vajička na mrtvé tělo.


Původní zdroj historického článku:
Živočišstvo v podání prostonárodním 1900, autor Josef Košťál.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. října 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Debata k článku Zvláštní legendy a pověry, týkající se zdánlivě obyčejné mouchy domácí


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: