Předzvěsti smrti.
V. Veličko v biografii zabitého v Makedonii tureckým vojákem ruského konsula Alexandra Arkaděviče Rostkovského, uveřejněné ve »Světě«, uvádí následující tajemné předzvěsti blízkého jeho konce.
»V zahradě našeho konsula«, píše V. Veličko, »neočekávaně upadl strom, který si nebožtík velice oblíbil a jehož peň byl ještě velice pevný a nehrozil padnutím; několik dní před smrtí Rostkovskému se zdálo, že si odpiluje s neuvěřitelnou bolestí jeden z předních zubů a celý se zalévá krví.
Na konec stalo se ještě toto: Rostkovský obdržel od jednoho z ruských vyslanců dopis, začínající slovy: »Velevážený Grigorij Stepanovič«, t. j. uvedeno křestní jmeno a křestní jméno otce taktéž zabitého Turky konsula Sčerbiny. Rostkovský s nepříjemným pocitem pohlédl na obálku a uviděl nadpis »Grigoriju Stepanoviču Rostkovskomu«.
Myslil-li v tu minutu náš vyslanec o Ščerbině nebo sdílel náhled mnohých znalců východu, že Ščerbina nebude jedinou ruskou obětí v tomto kraji?...
Ať je to tak nebo jinak, v této nepatrné na pohled episodě je něco podobného prstu osudu. S mučitelnou bolestí vyprávěla mně ještě pak žena konsulova, že pro ni osudný den 26. červenec, jevil zlé příznaky, na pohled nepatrné.
Téhož dne totiž churavěla, vstala ve velmi špatné náladě, a když přecházela přes pracovnu svého muže, ani se s ním nepozdravila; pospíchajíc hodila mu na stůl několik dopisů právě došlých, a on taktéž odejel za svým povoláním, aniž se s ní rozloučil.
Od té chvíle neuviděla ho živého. Zmíněné dopisy našla potom v kapse jeho šatu prostřelené a zakrvácené.
témata článku:
Diskuze k článku „O předzvěsti blížící se smrti“