Proč by krávy měly běhat a jak je k běhání povzbudit

Zda možno běhání u krav vzbuditi.

Příčinou, proč se krávy neb jalovice neběhají, jest ponejvíce jejich tloušťka; kusy polo neb dokonce cele vykrmené k chovu se nehodí.

Tuk usazuje se v těle, proniká všecka kyprá pletiva, jakými jsou i vaječníky. Takto ztučnělé ústroje jsou neschopny úkol svůj vykonati. Chybno by bylo rovněž se domnívati, že čím hubenější jest kráva, tím spíše se bude běhati, neboť u zvířat sešlých rovněž se pud pohlavní nedostaví a třeba tudíž udržovati zvířata chovná jak se říká při těle.

Při mnohých kusech není ani běhání pozorovati, nejsme-li dosti pozornými.

Při bedlivém pozorování zjistíme přece, že ochod poněkud naběhne a sliz z něho vychází, mléka kráva urazí a má-li tele pod sebou, objeví se u tohoto lehký průjem. Známky tyto netrvávají déle než den.

Mnohý hospodář pak vůbec nechce krávu připustiti pokud je tele pod ní, což jest chybou, poněvadž se pak později vůbec třeba neběhá. Budiž zásadou, hned jak se první známky běhání objeví, ať je sebe brzy po otelení, krávu hned vésti k býku. Tiché běhání pak skoro vždy je pozorovati, když se krávy hojně a dobře krmí a při tom málo se pohybují.

Stávají sice prostředky dráždivé, ale tyto ne vždy působí; jsou to ku příkl. řepka a řepkové pokrutiny, semenec a j. Tyto věci dávají se kravám po osm dní, buď do nápoje neb se jimi krmivo posypává. Semence dávají se dvě hrstě denně a sice utlučeného.

Jest ale vůbec lépe, když se běhání probudí prostředky přirozenými, jako pastvou a slabším krmením; jiný přirozený prostředek jest ten, že postavíme krávu, která se neběhá, do stáje vedle býka.