Ovlivňuje člověk počasí? Podle našich předků ano

Déšť.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Může míti člověk vliv na počasí?

Může, ovšem jen v jistém smyslu. Vliv může býti bezděčný neb úmyslný.

Známy jsou pokusy, jež hleděly zamezit padání krup střílením do mraků, ale s výsledky nejistými. Bezděčný vliv člověka na počasí se jeví ve zprůmyslovění krajin, neboť jak ukazuje statistika, udeří blesk v průmyslových krajích častěji.

Současně s bouřkou přibývá nebezpečí krupobití. V Německu se na př. od let třicátých zvětšila krupobitní oblast o polovičku.

Je jisto, že je přírůstek krupobití a bouřek způsoben množstvím prachu a sazí v atmosféře.

Každá část prachu tvoří kondensační zrnko, a kondensace jde tím rychleji, čím je takových zrnek víc. Přímý důkaz nám podává londýnská mlha, jež je čím dále častější.

V letech 1870—75 byly v Londýně 93 dny se zimní mlhou, v letech 1886—90 bylo těchto dnů 156. Zpotřeba uhlí — jako příčina — vyrostla v tomže poměru.

Úmyslný vliv nemůže sice člověk vykonávat na počasí, ale aspoň na podnebí, neboť se ukazuje, že lesy přispívají k rozmnožení srážek. Míním ovšem hojnější mírné srážky; množství spadlé vody může býti stejné, neboť jest určeno jinými činiteli.