Moderní metody, které naše prababičky používaly při chovu králíků

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Česká hospodyně 1909, autor Anna Fenclova.
Chov králíků se stal počátkem minulého století velmi populární. Článek z roku 1909 vás podrobně seznámí s tím, jak tehdejší králičí chov probíhal i k čemu se králičí maso a kůže daly použít. Jistě v něm i dnešní chovatelé najdou nějaké užitečné rady.
Následující text pochází z roku 1909

Význam racionelního králíkářství pro české hospodyně.

Není snad jediné české hospodyně, která by dosud neslyšela neb nečetla něco o velikém pokroku, jakého se dodělalo v posledním desetiletí nejen v pokročilejší cizině, ale i u nás, králíkářství, toto nejmladší odvětví hospodářské.

Snad žádný druhý obor chovu neb těžby zemědělské nebyl tak dlouho zneuznán a nezůstal tak dlouho nepovšimnut, jako právě králíkářství. Odtud také pochodí ona čilost, s jakou ona pokračuje. Spolky králíkářské rozmnožily se v našich vlastech, jako houby po dešti. V Praze, Brně a ve venkovských městech uspořádáno četně výstav králíků a produktů jich chovu. Není dědiny, kde by nebylo aspoň jediného králíkáře, který by králíků po novém racionelním způsobu nechoval.

Pro četné přednosti, které toto hospodářské odvětví má mnohonásobný užitek, který promyslné chovatelce přináší, bude racionelní králíkářství v nedaleké budoucnosti na jisto zavedeno v každé pokročilejší české domácnosti.

Co dotud chovem se nazývalo, nebylo lze vůbec ani chovem zváti. Dobytek ušlapal nesčetně ubožáků, krevní, volnou a předčasnou plemenitbou degenerovavaných, pes, kočka a potkan mnoho jich zmařili a co různé nemoci nezničily, rostlo k mrzutosti hospodáře i obtíži dobytka, aniž by dalo jakýs užitek.

Zcela jinak jest tomu v chovu racionelním. Změnou krve, pozdrženou plemenitbou a dobrým hleděním zušlechtění králíci různých, dle záliby a potřeby zvolených odrůd, chováni jsou ve vlastní racionelnímu chovu odpovídající králíkárně. To je vzdušná, přímým paprskům slunečním, které ničí veškeré choroboplodné zárodky, vysazená a proto v ní výborně svědčí králíkům, dle věku a pohlaví odděleně chovaným.

Krmí se pohodlně a úsporně v tak zvaných přepážkách ku krmení, které dělí dvě a dvě sousední klece a spolu slouží jako jesličky ku podávání píce.

Otevřením jedněch dvířek krmí se hned dvě sousední oddělení, tak že nejen práce sama se zmenšuje na polovici, ale králíci krmí se úsporně. Ani jediné pírko předloženého plevele nepřichází na zmar.

Králíci pomalu trávu nebo seno vytahují, pírko za pírkem přehlodávají, do sebe vsukují a svým výborným zažívacím ústrojím znamenitě zužitkuji.

Vůbec jest hledění skromných králíčků nanejvýše snadné a jednoduché. Obstará je hospodyně hravě a přískokem, popřípadě vykonají je ze zábavy po malém návodu i nejmenší děti. Jmenovitě tyto, ovšem za dozoru rodičů, nalézají v chovu nepomíjející radost. Všeliké upravování píce, jako jest při chovu jiných zvířat, tuto zcela odpadá.

Na druhu píce také nezáleží. Králíci vezmou za vděk nejrozmanitějším plevelem. Čím jest tento rozmanitější, tím jest králíkům i milejším. Nepohrdnou ani takovými druhy pícních odpadků, kterými by se dosavadní chovná zvířata již nespokojila. Bodlák, ohnice, lebeda, tetlucha, chmerek, truskavec a každý polní, zahradní i luční plevel čerstvý i sušený, větvičky stromů lesních i zahradních, odstřižky živých plotů přijdou mu vhod.

Vše se tu ještě uplatní a mimo užitek chovný i mechanicky přetvoří se na výtečné hnojivo zahradní i luční. Které pak hospodářství by toto nepotřebovalo? Slovem, jsou králíci výtečný stroj ve dne v noci pracující ve prospěch a zisk chovatele.

A kolik užitku přináší nepatrný náklad a skrovná služba králíkům promyslnou chovatelkou věnovaná! Zdraví a čilí králíci za poměrů uvedených rychle se množí a úžasně rostou. Ve svém 2. až 3. měsíci stáří jsou vhodné na smažení a zadělávání, v 5. až 6. měsíci, kdy ukončují dobu svého nejrychlejšího vývinu a masného užitku, dávají výtečné, jako vydatné pečeně a nesčetně jiných pochoutek pro četnou rodinu. K úpravě jich mají králíkáři výborný spisek „Kuchyně králíkářů ve 100 návodech“. Cena téhož jest 65 hal.

Králíci poměrně k velikému dobytku spotřebují, či správněji řečeno za týž čas více píce zpracují a zužitkují, než veliká chovná zvířata a proto také v témž poměru poskytnou více masa a jiného užitku za stejný čas. Jsou tudíž výborným chovným zvířetem pro intensivní hospodaření.

I na nejodlehlejší samotě neb vesnici, kde řezníka není, může hospodyňka co den neb týden, menší neb větší kus dle potřeby odporaziti na výživný oběd připraviti pro dům i nepředvídané hosty. Z velikého zvířete nelze tak snadno kus masa odkrojiti, jako ze sebe menší králíkárny. K pravidelnému porážení berou se poněkud odrostlí, 1—2 týdny jadrnou píci krmení.

Maso takovýchto jest nanejvýše chutné. Chová o 2% více bílkovin než maso kuřecí, o 5% více než hovězí a dokonce o 7% více než vepřové a telecí. Proto ne nadarmo učinili maso králíka národním pokrmem nejzámožnější národové, kteří dobrou kuchyni vedou. Také onu okolnost, že ani u nás při vší rozšířenosti králíků nelze maso králičí koupiti, lze si jen tím vysvětliti, že chovatel ze zkušenosti ví, že co do libochuti, láce i vydatnosti, není nad maso králičí a proto je především ponechá pro vlastní kuchyni.

Vychová-li snaživá, česká hospodyně potřebné peří a vejce pro dům a trh chovem husí a slepic, proč by nedovedla pro zlepšení kuchyně (na jejíž vydatnosti zdraví a síla celé rodiny záleží), pro úsporu a zisk téže domácnosti stejně hravě vychovati si pomocí snadného králíkaření i potřebné maso?

Dovedou-li to již jednotlivé české hospodyně, proč by to nedovedly všechny, neb aspoň většina těch, které k tomu mají vhodné okolnosti. Činím tak od let sama a dochovávám co rok na 150 i více kusů králíků v králíkárně i v ohradě, dle toho, jaká jest úroda na píci. Počet králíků při jich brzké pohlavní zralosti a velké plemenivosti dá se za krátko zvýšiti neb snížiti, jako u žádného jiného chovného zvířete ne.

Potřebný návod ku chovu, bez něhož žádná chovatelka se neobejde, opatřila jsem si spisem „Chov králíků“ od J. Kálala. Cena 1 K 10 h. Objednati lze přímo u spisovatele v Bernardicích u Tábora. Jest to vůbec nejlepší spis o chovu králíků, stavbě králíkáren, předcházení a léčení nemocí pojednávající. Jen jemu vděčíme plný zdar a užitek, který z chovu králíků máme.

Nepochybuji, že by kdy již mohl náš dům obejiti se bez chovu králíků a zase kdy všechno maso pro dům v krámu nakupovati neb tolik ho postrádati jako druhdy. Píce, zvláště po vydatnějším hnojení králičí mrvou jest vždy nadbytek a do roka se hravě odchová masa za 200—300 K, tak že se ho již velice málo pro změnu přikoupí. Za to dražší a masitě méně vydatná drůbež a vejce spíše a dráže se zpeněží na trhu, který králíky ještě nedoceňuje.

Vzácnou předností racionelního králíkářství jsou nádherné kožišiny, jež jemně vydělány, přistřiženy, případně i obarvením a leštěním imitovány poskytuji nejen užitečnou teplou přikrývku, ale i nádhernou ozdobu na dámské a pánské kožichy, límce, čepice, boa a rukávníky.

Kůže starších samců velkých odrůd dávají se vydělati koželužský na pevné svršky obuvi. Jediná kůže stačí na svršky páru bot pro velkou osobu. V naší rodině od šesti roků nepoužíváme jiné obuvi než králičí. Při vší dnešní drahotě máme obuv levnou, a co nejvíce padá na váhu, i pevnou.

Jirchářsky upravené hodí se králičí kůžky na rukavice, vazbu knih a hotovení zboží galanterního. Úpravy tyto opatřuje nám, jakož i většině králíkářů česko-slovanských administrace časopisu „Krá-líkář“ v Bernardicích, kam je za tím cílem na plocho napnuté a řádně sušené co rok v prvé polovici února zasíláme, načež je během léta zpět obdržíme hotové k použití na blížící se zimu. Při vši drahotě šatstva, zvláště kožešinového, máme my králíkářky a naše rodiny nádherné šatstvo laciné, po léta upotřebitelné.

Poškozené a odpadkové kůžky prodáváme do kloboučnické továrny J. Hraběte na Kr. Vinohradech, kde za ně obdržíme dle libosti buď peníze hotové (za 1 kg 1 K), neb plstěné klobouky, plstěné předložky a j.

Konečně sluší vzpomenouti, jak veliký vychovatelský moment má do sebe toto nedoceněné hospodářské odvětví. Dítky naše mají své tiché a čistotné králičky nesmírně rády, pěstují pro ně na svých zahrádkách a záhoncích mrkev, řepu, topinambur, sbírají jim plevel, snáší odpadky a vše, co jen najdou, aby svým miláčkům přilepšily, zvláště těm nejmladším, nejmilejším, co starší, méně již hodné (nesvorné) svolují nám rády odporaziti na naše časté hody.

Nebýti zábavy s králíky, ani by je nenapadlo, aby něco podobného podnikaly pro krávu nebo pro koně. Jejich malá a přec užitečná síla by se jinak neuplatnila. Malí hospodáři osvojují si lásku ku zvířectvu, probouzejí a upevňují smysl pro výdělek a šetrnost, k nimž jim poskytnuta nejvhodnější příležitost i pomůcka.

Z důvodů tuto uvedených nemohu ani dosti vřele doporučiti českým hospodyňkám, prospěchu svých rodin dbalým, aby každá seznámila se s podrobnostmi chovu ze spisu uvedeného a trvale racionelní chov zavedla. Zatím může tak učiniti jen v malém a na zkoušku pro vlastní dům a po větších zkušenostech i pro trh.

Ujišťuji každou, že mi bude za tuto moji pobídku a upozornění vděčna. Jsem jím povinna jmenovitě těm praktickým družkám, od kterých i já mnoho z jejich praxe v těchto listech mnohému užitečnému se přiučila.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1909, autor Anna Fenclova.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
24. července 2019


Diskuze k článku „Moderní metody, které naše prababičky používaly při chovu králíků“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.