Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Mořská nemoc konečně vyřešena

původně vyšlo: Epocha 1907, autor Dr. Š.
Mořská nemoc trápí cestovatele při plavbě na lodi od nepaměti. Článek z roku 1907 vám představí tři účinné způsoby řešení těchto nepříjemných zdravotních nesnází.


Nové prostředky proti mořské nemoci.

Postrachem cestujících po moři je známá „mořská nemoc“ každý cestující následky otřásání, kymácení a především onoho zvláštního šroubovitého pohybu lodi v před a na stranu; následky ty se jeví způsobem velice nemilým v bolení hlavy, zvracení, mdlobách atd.

Moře ovšem při tom nečiní rozdílu mezi stavy jednotlivých osob; zvláště ten, kdo zámořskou cestu koná poprve, jest obyčejně bez milosti nucen dáti moři svoji oběť.

Proti mořské nemoci se odporučuje množství různých prostředků jako kokain, antinausin, lihoviny, utažení v pasu atd. , jimiž se hledí tomuto nepříjemnému průvodci cestujících po moři odpomoci, ale s nepatrným výsledkem, takže nyní právě tak jako dřív je mořská nemoc všemi dosavadními prostředky nepřemožena, ba na dnešních parnících se objevuje mnohem více než na bývalých lodích plachetních, které pod rozpjatými plachtami kladly oproti kymácení větší odpor.

Poslední dobou se vyskytly nové návrhy zakládající se na zcela jiných principech než prostředky vzpomenuté výše; jeden z nich hledí odpomoci mořské nemoci tím, že Schlick-ovým lodním setrvačníkem ztěžuje kolísání lodi, druhý hledí paralysovat houpavý pocit, který je příčinou mořské nemoci, stálým otřásáním onemocnělého na t. zv. vibrační židli, a třetí konečně není v podstatě ničím jiným než elektricky topeným horkým obkladem na čelo.


Schlick-ův lodní setrvačník.

Prvý návrh se zakládá na fysikalním úkazu, že setrvačník uvedený v rychlé otáčení hledí rovinu svého otáčení zachovat. Úkaz ten je známý z rozšířené dětské hračky „vlka“; uvedem-li vlka takového v pohyb motouzem, kýve se při svém kroužení tak dlouho, až se ustálí v přímé poloze. Kdybychom jeho osu z polohy té poněkud vyšinuli, vrátí se do ní po nějaké chvíli znovu.

Tuto zkušenost užil konsul O. Schlick v Hamburce na sestrojení modelu lodi, v níž je v kývavém Cardano-vě závěsu uložen setrvačník o svislé ose; setrvačník ten má tedy za účel, aby svojí snahou o stále svislou polohu odporoval houpání lodi s boku na bok, aby tedy její kývavý pohyb jaksi brzdil. Na pohon tohoto setrvačníku možno v praxi užit bud elektromotor nebo parní turbinu.

Poněvač je praktické užití tohoto vynálezu dosud ve stadiu pokusném, nelze ještě mnoho říci zda a jak se osvědčí.

Velice důležitou okolností při stavbě lodí je doba jich kyvu při nárazech mořských vln, to jest čas, za který se loď houpající se na vlnách ocitne opět ve svislé poloze po výkyvu v pravo a v levo. Kdyby se doba těchto výkyvů shodovala s obdobími, ve kterých narážejí vlny na lodní boky, mohlo by snadno nastat i její převrácení. Dle udání Schlick-ova mají vlny Atlantického okeanu průměrnou délku 190—220 m a periodu asi 12 vteřin; za dlouhých větších bouří se však jejich délka zvětšuje na 880 m a perioda na 23 vt. Je tedy nutno stavětí transatlantické lodi tak, aby doba jejich výkyvu byla delší než 23 vt. Příslušný výpočet lodní konstrukce jest ovšem velmi složitý a závisí mimo jiné i na počtu lodních šroubů, jejich velikosti, rychlosti otáčení, tvaru a délce lodi atd.

Nebezpečí velkého kolísání lodi má býti právě odpomoženo Schlick-ovým setrvačníkem. Za tím účelem se tento setrvačník, jehož váha, průměr a rychlost otáčení se musí počtem stanovití dle rozměrů lodi, uloží svojí svislou osou do rámu, který se může volně kývat kol osy vodorovné, jež je kolmá na podélnou osu lodi. Ježto setrvačník ten, jak již bylo řečeno, hledí při otáčení zachovati stále vodorovnou polohu, odporuje tím naklánění lodi na bok, a jeho účel je tudiž dosažen. Aby se při silně rozbouřeném moři, kdy loď často vystupuje vysoko na hřbety vln a s nich opět sjíždí do prohlubin, neotočil rám, v němž je setrvačník uložen, o plných 90°, při čemž by ovšem setrvačník přestal účinkovat, jsou mu připojeny dvě hydraulické brzdy, které toto sklonění rámu zamezují; aby byl udržován ve stále svislé poloze, stačí pouze tento rám na spodní části poněkud přetížit.

Námitky proti užití Schlick-ova setrvačníku se vyskytly pouze dvě: Nebude-li loď zvětšeným odporem proti nárazům vln trpět, a nebudou-li musit být rozměry setrvačníku tak veliké, že by jeho umístění v lodi působilo obtíže. První námitku vyvracejí zkušenosti s loděmi plachetními, které při rozepjatých plachtách po větru stojí skoro úplně klidně a při jízdě takřka se ani nekolísají.

Proti druhé námitce postavil vynálezce Schlick svůj výpočet. Dle jeho udání stačí pro parník o 6000 T a době kyvu 15 vt. setrvačník průměru 4 m a váhy 10 T, který se točí rychlostí 200 m za vt., aby kolísání úplně přestalo. Dosavadní pokusy o užití lodního setrvačníku, které Schlick provedl na staré torpedovce, měly příznivý vysledek. Pro velké lodi bude však tento vynález mít asi malý význam, ježto by musil setrvačník být přec jen velmi veliký, zabíral by tudiž velký prostor a zvětšoval silně váhu lodi.


Vibrační židle

Pokusy s vynálezem druhým, vibrační židlí, měly výsledek již příznivější, a možno on nich čekat více, ježto užití těchto židlí nevyžaduje velkého nákladu a zvláštních ohledů při stavbě lodí. Majitelem tohoto vynálezu patentovaného ve všech státech jest elektrotechnická společnost „Sanitas“ v Berlíně, která s ním již provedla praktické pokusy na několika transatlantických lodích. Myšlenka léčit osoby stižené mořskou nemocí stálým otřásáním těla pochází od chemika Dra. Brendt-a, který učinil tento objev na jedné ze svých mořských cest.

Vibrační židle je přizpůsobena nejpohodlnější poloze pro sezení a je po stranách opatřena dvěma opěradly. Vodorovná deska sedadla se uvádí ve stálý třasavý pohyb malým elektromotorem umístěným pod sedadlem; proud možno bráti z vedení pro elektrické světlo na lodi. Pacienti, kteří užili tohoto prostředku, byli za malou chvíli zbaveni všech nepříjemných pocitů mořské nemoci a tvrdí, že sezení na vibrační židli není nikterak nepřijemné, takže mnozí na ní zůstali i několik hodin a přijímali na ní potravu. Velká většina nemocných — ač nikoli všichni — byla po celou cestu tímto způsobem uchráněna před opětným ochuravěním, a ti, u kterých se po opuštění vibrační židle nemoc opět dostavila, byli jí při opětném užití zbaveni.

V lékařských kruzích se tento vynález těší velké pozornosti, ježto užitím vibračních židlí bude konečně umožněno zřizování mořských plovoucích sanatorií, které dnešní dobou budí u odborníků velký zájem. Vyhlídky na praktické užití těchto sanatorií se vynálezem vibračních židlí staly mnohem příznivějšími, ježto nemocní budou nyní moci užit léčivé moci zdravého mořského vzduchu bez obavy před vypuknutím mořské nemoci.


„Neptunova čapka“

Pokud se týče konečně třetího z prostředků proti mořské nemoci, o nichž dnes pojednáváme, není vlastně žádnou novinkou, neboť užívání co možno horkých obkladů na čelo bylo odporučováno již dávno. Ovšem provedení této procedury je na lodi poněkud obtížné, aspoň pro toho, kdo nemá svého vlastního sluhu, který by mu připravoval potřebnou horkou vodu a obklady.

Za tím účelem sestrojil malíř E. Kappmeier zvláštní elektrický přístroj, jejž nazval „Neptunovou čapkou“, a jehož popis nacházíme v letošním ročníku „Deutsche Medizinische Wochenschrift“. Skládá se z plstěného pásku, jenž se navlhčí vodou a položí na čelo a spánky, kožené čapky, která se přes něj navleče, napínacího přístroje, jímž se obé co nejsilněji přitiskne na hlavu, a elektrického topného tělesa, které se spojí s vedením pro světlo na lodi, a kterým se celý tento přístroj samočinně udržuje; v přiměřené teplotě.

Referent zmíněného odborného časopisu k tomu podotýká, že s „Neptunovou čapkou“ konal pokusy, které měly velmi příznivý výsledek, a tvrdí, že tento poměrně jednoduchý přístroj dojde v brzku značného rozšíření.

Máme tedy hned tři nové a podstatou od sebe zcela rozdílné prostředky proti mořské nemoci, o nichž o všech vynálezci tvrdí, že jsou spolehlivé a účinné. Nestranný důkaz o tom však může podat pouze praktické jich vyzkoušení za delší dobu, za různých okolností a — což je snad nej důležitější — hlavně u osob různé tělesné konstituce.



zdroj historického článku:
Epocha 1907, autor Dr. Š.

datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
27. září 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Debata k článku Mořská nemoc konečně vyřešena


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: