Historie sirek: od zapalování pomocí lahvičky s kyselinou až po bezpečné zápalky ze Sušice

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Česká hospodyně 1906, autor neuveden.
Jaký vývoj stojí za tím, než se z dřívek zapalovaných pomocí namáčení do lahvičky s kyselinou sírovou staly dnešní bezpečné zápalky? S tím vás seznámí článek z roku 1906.
Následující text pochází z roku 1906

Něco o sirkách.

Jménem sirek uváděny nejprvé roku 1812 z Vídně do obchodu dřívka, jichž sířený konec opatřen byl hlavičkou složenou ze smíšeniny chlorečnanu draselnatého, cukru a jako barvící součásti rumělky. Sirky tyto chytaly namočením do kyseliny sírové; od hlavičky vzňala se síra a od té dřívko. Ku zapalování užívalo se malých lahviček naplněných osinkem napojeným kyselinou sírovou.

Škrtací sirky vyskytly se v obchodě ponejprv roku 1832., jménem sirek Congreve-ových.

Byla to dřívka smočená v síře a opatřená povlakem z chlorečňanu draselnatého, sirniku antimonového a nějakého lepidla jako klihu nebo gumy arabské.

Sirky tyto se zapalovaly rychlým protáhnutím mezi dvěma kousky papíru sklového prsty smačknutého.

Kolem roku 1833 vyskytly se fosforové zápalky současně v několika zemích. Hmota zápalná při nich užitá, z fosforu a chlorečnanu draselnatého se skládající, byla ale velice nebezpečná nejen pro snadnou zapalitelnost, ale i proto, poněvadž vyjmutí jich provázeno bylo mnohdy explosí, při čemž hořící směs kolem stříkala.

Podobně byla nejen výroba, ale i transport tohoto zboží velice nebezpečný; byla výroba a prodej jich ve mnohých zemích zapovězena. Teprve když chlorečnan draselnatý nahražen jinými látkami kyslík pouštějícími jako miniem, buselem, kysličníkem olovičitým, dusičnanem olovnatým, získala výroba sirek na svém rozsahu.

Sirky t. zv. bezpečné či fosforu prosté, nyní hojně užívané jsou buď:
1. takové, při nichž užívá se nejedovatého, nesnadno zapalitelného fosforu červeného aneb
2. při nichž jak sirky tak i plochy třecí jsou fosforu vůbec prosty.

U prvnějších sirek nechová kasička zápalná žádného fosforu, nýbrž skládá se ze směsi chlorečňanu draselnatého, sirniku antimonového a některého lepidla. Sirky takové zapalují se třením o papír nebo dřevo natřené směsí beztvarého fosforu, kyzu železného, skla a klihu aneb směsi novější, skládající se z červeného fosforu, kyzu železného a sirníku antimonového.

Způsobem tím zhotovují se sirky t. zv. švédské ve velkém v Jönköpingu a v Anglii. Sirky ty — hojně nyní upotřebované — vyrábějí se i v Čechách. Forster a Wávra, jakož i Hochstädter v Langenu u Darmstadtu vyrábějí sirky, v jichž směsi zápalné, tedy ve hlavičkách, jest fosfor červený obsažen. Sirky takové chytají škrtnutím o jakoukoliv drsnou plochu.

U druhého druhu sirek bezpečných, jichž hlavičky, jakož i plochy třecí jsou vůbec prosty fosforu, skládá se kašička zápalná z chlorečňanu draselnatého, sirniku antimonového, směsi minia, kyseliny dusičné a lepidla.

Voskové sirky jsou svíčičky, zhotovené ze smíšeniny vosku, stearinu a paraffinu, opatřené hlavičkou téhož složení jako mají sirky obyčejné.

Destičky zápalné obsahují směs beztvarého fosforu a chlorečňanu draselnatého. Nárazem mocně explodují.

V Čechách počal vyráběti sirky Vojt. Scheinost r. 1839 ve svém rodišti Sušici. Jsa nemajetný, přijal za společníka obchodníka Bernarda Fürtha, jemuž postoupil r. 1843 celý závod a zařídil mu továrnu v Zlaté Koruně.

Za jeho řízení počaly se r. 1855 vyráběti sirky bezpečné s fosforem červeným, avšak nedošly obliby a ujaly se teprve u nás jako zboží švédské. R. 1868. zařídil Scheinost vlastní závod, jenž dodělal se velkých úspěchů.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1906, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
18. července 2019


Diskuze k článku „Historie sirek: od zapalování pomocí lahvičky s kyselinou až po bezpečné zápalky ze Sušice“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.