Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Vědecká metoda hledání vody ze začátku minulého století

původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1909, autor neuveden.
Někdo dodnes hledá podzemní vodu pomocí proutkaření, někteří místo virgule používají vědu. Jeden z vědeckých způsobu hledání vody vám představí článek z roku 1909.


Přístroj na hledání podzemních pramenů.

V poslední době se mnoho mluvilo i psalo o kouzelném proutku k hledání vody a uváděly se i doklady jeho skutečně prý podivuhodného účinku.

Mužové vědy a zejména fysikové takořka bez výminky trvají však na stanovisku, že vše, co se o účinku kouzelného proutku vypráví i píše, je pošetilost, sebeklam i pověra.

Dlužno však také poctivě uvésti, že jsou i fysikové, kteří tvrdí, že podána byla v této záležitosti již celá řada vážných důkazů, ba sami záhadný úkaz vlastními pokusy potvrzují a pokoušejí se jej různě vykládat.

Nejnověji zastává se kouzelného proutku v berlínské „Technische Rundschau“ německý fysik Dr. Robert Fürstenau na základě četných pokusů, jež prý pečlivě po tři léta konal jednak sám, jednak s professorem

Sommerern v Giessenu, a odvolává se na četné pokusy jiných, jimž prý byl přítomen a jež kontroloval. Dr. Fürstenau dokládá však, že zjistil svými pokusy, že voda na proutek sám nemá účinku nijakého, nýbrž že je proutek v rukou hledače vody jaksi jen ukazatelem zvláštního vlivu, který prý podzemní prameny jeví na organismus některých lidí.

Fürstenau se domnívá ve shodě s du Prel-em, že jemný čich tu má důležitý úkol, poznávaje bezděky větší vlhkost vzduchu nad vodními prameny. Určování hloubky pramene spočívá prý však jednak na pověře, jednak na nesprávných předpokladech.

Není naším úkolem, abychom snad kouzelný proutek obhajovali, což ponecháváme těm, kteří tvrdí, že jsou o účinku jeho přesvědčeni, nýbrž abychom ukázali, že se dějí také pokusy hledati vodní prameny na základě zcela vědeckém a to způsobem, v němž nespočívá ničeho ani kouzelného, ani tajemného.

Dne I. června 1908 byla francouzské akademii věd podána zpráva pp. Diénert-a, Guillert-a a Marsec-a o velmi jednoduchém akustickém přístroji na hledání vodních pramenů, který se zakládá na zvláštním upotřebení Daguin-ova naslouchátka. Vynález cem přístroje je inženýr pařížské vodárny Diénert.

Přístroj byl zhotoven v dílnách závodu Ducretet fils et Roger v Paříži. Daguinovo naslouchátko sestává z trychtýře, v němž je při širší straně uvnitř malý kužel obrácený základnou k užšímu konci trychtýře. Diénert uzavřel naslouchátko obrácené širším otvorem dolů v jehlancovité skříni se dvojitou stěnou, aby bylo chráněno od účinku pohybu vnějšího vzduchu.

S přístrojem se pracuje tak, že se buď nejdříve vykope do země jáma 20 až 30 cm hluboká na místě, kde se tuší voda, načež se strčí do jámy nádoba naplněná vodou a přístroj se do ní postaví. Na to se pata přístroje lehce zahrabe hlínou. Vloží-li se gummová sluchátka, jimiž je přístroj nahoře opatřen, do ušních dírek, slyší se po chvilce zvláštní šumění vodního pramene, je-li jaký v tomto místě pod zemí.

Šumění podzemní vody je nepřetržité a podobá se šumění, jež způsobuje vítr v lese. Zvláště silné je v případě, kdy pramen padá do podzemní dutiny, neboť vzduch tam uzavřený jako resonátor zvuk značně zesiluje.

S přístrojem bylo konáno již mnoho pokusů a skoro vždy s kladným výsledkem. Ve Puits-Bottin u Villeneuve-sur-Yonne zvláště dobře se pokusy dařily. V Noë, kde je podzemní jímací štola ve hloubce 2 m, bylo přístrojem jasně slyšeti hluk tekoucí vody až na vzdálenost 50 m po každé straně štoly.

U příležitosti vodárenské soutěže města Paříže byly pak konány pokusy loni v září na čtyřech různých místech podél avreského vodovodu mezi Vaucresson-em a Garches. U Vaucressonu, v místě označeném (H 963 + 3) přitéká do 60 m hluboké studně pramen o vydatnosti 10 l za minutu trubkou, která končí ve výši 80 cm nade dnem. Výška pádu měří asi 30 m. Na tomto místě bylo slyšeti přístrojem temný hukot vody až na vzdálenost 160 m.

Na místě označeném (H 971 + 63) byla voda ve hloubce 44 m. Pramen měl vydatnost 1 l za minutu a přitékal trubkou končící asi 1 m nade dnem studně. Výška pádu byla asi 25 m. Jedním ze dvou pokusů zde konaných bylo odkryto vsakování vody do půdy. Pád kapek způsoboval v přístroji dojem hlasu zvonu.

Na místě (H—982) byla studna 26 m hluboká, avšak rachot vozů na blízké silnici rušil úplně pokusy. U nádraží v Garches, v místě (H—992), je malá, 3 m hluboká studně za účelem prohlížení vodovodu. Šplouchání vody přepadající přes malý jez bylo tu velmi dobře slyšeti. Pak sestoupil jeden muž do studně. Jeho pískání a dupání bylo přístrojem velmi dobře slyšet, kdežto prostýma ušima nebylo slyšeti praničeho.

Má-li přístroj skutečný praktický význam, ukáže se ovšem teprve dalšími, pečlivě konanými a kontrolovanými pokusy. Dlužno však připomenouti, že přístrojem může býti zjištěna jen přítomnost podzemních vod tekoucích s jakýmsi šumotem, kdežto klidné zásoby podzemních vod, byť i byly sebe rozsáhlejší, nemohou mít na přístroj nijakého vlivu a tedy nemohou být jím odkryty.

Je-li však tento neobyčejně důležitý a těžký problem ještě dalek svého rozřešení, není třeba před ním couvati a bráti odvahu těm, kdož se o řešení pokoušejí, nutno však se varovati všeho kouzelnictví.


Původní zdroj historického článku:
Vynálezy a pokroky 1909, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. července 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Vědecká metoda hledání vody ze začátku minulého století


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: