Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak správně cestovat a užít si zahraniční dovolenou? 11 dodnes platných rad z doby našich předků

původně vyšlo: Česká hospodyně 1910, autor Dr. J. Svoboda.
Jak se chovat, abyste si cestování do vzdálených zemí skutečně užili a nepřihodilo se vám na nic nic špatného? To vám poradí užitečné rady z roku 1910. Vyzkoušejte sami, jak moc jsou při cestování po světě platné i dnes.


Jak máme cestovati?

Mnozí lidé, kteří málo cestují a neumějí cestovati, mají za to, že je jim domácí klid a pravidelný chod jejich obyčejů prospěšnějším, protože cítí se po návratu z cest nevolnějšími.

To má dvě přirozené příčiny. Jedna vězí v ústrojí samém, druhá ve způsobu jejich cestování.

Člověk, který přeruší náhle dlouhé, pedantické zvyky svoje a dá se do cestování, rozdráždí tím ovšem svoje čivstvo a oběh krevní a to tím spíše, čím více lpěl na pravidelném, klidném a jednotvárném způsobu života.

Delší pobyt na zdravém vzduchu, změněná potrava a doba jídla, nové klima, nezvyklý pohyb, styk, cizinci, pozorování nov. zjevů a celá řada jiných okolností dráždí, přivodí pocit únavy a ochablost, často bolesti hlavy, nechut k jídlu, zácpu a zvláště nespavost v noci, kterou podporuje ještě cizí lože.

Příznaky tyto nejednou pohnuly příliš úzkostlivé osoby, že přerušily náhle cestu a navrátily se domů. Stav takový je však pomíjející, trvá jen několik dnů a mizí tak rychle, jak rychle dotyčná osoba novému způsobu života přivykne, načež nastává tím nápadnější pocit volnosti a zdraví.

Osoby, které cestují k vůli zdraví, musí se držeti jistých pravidel. Jsou to takováto:

1. Jenom silné osoby, které netrpí žádnou význačnou chorobou a neuvykly stálému sedění, smějí konati větší cesty pěšky. Kdo však cestuje vozem anebo po případě užívá soumara, musí časem jít pěšky, zvláště v krásné krajině, v horách, lesích, po mořském břehu, kde naskytá se mu mnohá krása přírodní. Nesmíme však žádati od člověka, který stále seděl, aby hned držel krok se statečným chodcem.

Nechť zvyká si teprve poznenáhla na delší cesty častěji, ale krátkou chůzí, nechť chrání se však každé větší únavy, která by pouze podráždila čivstvo a způsobila nespavost. Tože platí o výletech, které bývají podnikány s místa, jež vybrali jsme si za cíl svého cestování.

2. Cesta taková musí býti zábavou a občerstvením, čímž vylučuje se každé pokračování v obchodech, každé vzpomínání na domácí starosti, přítomnost nepříjemných osob, které nás obtěžují; hledejme styk s lidmi a chraňme se samotářství, zabývejme se přírodou, k čemuž valně přispívá čtení populárních, přírodnických spisů.

3. Zdržujme se co nejdéle na vzduchu, zvykejme si stále na svěží vzduch, uchylme se rychle domů, jakmile nastává večer chladno a vlhko. Chraňme se před nastuzením. — Zvláště blahodárny jsou ranní procházky.

4. Při chůzi dopřávejme si časem oddechu a odpočinku, nelezme do výše příliš rychle s přílišnou námahou a supajíce, nekuřme při tom, zastavme se, jakmile pocítíme obtíže při dýchání, bušení srdce, návaly krve do hlavy, píchání na prsou nebo závrať, nebo dostaví-li se pocit těžkosti a pokračujme v cestě teprve, když jsme se úplně upokojili.

Když jsme došli na témě hory, neodpočívejme hned, nýbrž procházejme se volně vůkol nebo vstupme do některého domu. Průvanu se střezme, jsme-li zapoceni. Putování ve vlhkém vzduchu večerním, zvláště v chladných lesích, v nichž vylučuje se po západu slunce kyselina uhličitá, je škodlivé. Výpar pryskyřice ze sosen a smrků působí prospěšně na osoby s churavými plícemi, které trpí vyhazováním hlenu z plic a hltanu, ač ústroje ty nejsou zaníceny.

5. Nepijme na cestách příliš mnoho najednou; není vždy dobře choditi nebo jezditi s přeplněným žaludkem a může to způsobiti porušené trávení. Jezme častěji, ale málo výživných pokrmů, zvláště v době, kdy jsme nuceni učiniti v cestě přestávku. Žízeň kroťme studenou vodou co nejméně, neboť při zahřátí, únavě a na lačný žaludek je velmi nebezpečna; také lihoviny nedoporučují se, ač nezřídka mají lidé na cestách vždy po ruce láhev s rosolkou nebo rumem.

Studená voda příliš žaludek ochlazuje, a způsobuje překrvení sliznice žaludeční anebo přivodí silnější pocení, jehož následkem jest žízeň ještě větší; lihoviny z počátku dráždí, ale pak dostavuje se silná umdlenost. K utišení žízně prospívá cukr, ovoce, sklenice mléka' s koňakem, sklenice vody s vínem, kousek chleba namočený do vína, jímž předejdeme také ochlazení žaludku.

Jest prospěšno, opatřiti se na cestu proviantem, ale odsouzení zasluhuje způsob mnohých osob, které zásobují se těžkými, tučnými potravinami a těžkými víny, aby mohly nervosním podrážděním stupňovanou chuť k jídlu rázem utišiti. Brzy dostavuje se skleslost, nevolnost a nechuť k jídlu, jakožto první příznaky porušeného trávení.

6. Jakmile člověk, který cestuje ze zdravotních důvodů, pocítí únavu a ochablost, nechť ihned zastaví další putování a věnuje jistý čas odpočinku. Kdyby se nutil dojiti cíle poněkud vzdálenějšího, upadl by v nebezpečí, že nalezne pravý opak účelu své cesty, že podlehne nevolnosti, ospalosti, lhostejnosti, nechuti, horečné žízni, hořké chuti v ústech, bolestem hlavy, bušení srdce a nervosní nespavosti.

7. Nejbedlivější ošetření kůže a čistota těla a prádla je na cestách velmi důležita, protože předejdeme pak snáze možné nákaze v hostinci a utvrdíme svoje zdraví. Večer a časně ráno omývejme svoje tělo čerstvou vodou a podle obyčeje dejme si upraviti teplou lázeň vanovou nebo dle možnosti i parní, myslíme-li, že jsme se nachladili. Prádlo radno častěji měniti, zvláště po omytí těla; košili potem prosáklou nebo prachem pokrytou co nejrychleji odložme a nahrazme ji čistým prádlem.

8. Postarejme se na cestu o zásobu ponožek nebo punčoch a dobrou obuv, která netísní a nepropouští mokra. Mokrých punčoch netrpme a měňme je proto každého večera, dle potřeby i ve dne. Na cestu nebeřme nikdy ponožek prosáklých potem a prachem. Užívejme raději vlněných punčoch, než-li bavlněných, protože ony lépe pot ssají a netvoří řas, takže nepovstanou na noze tak snadno odřediny a puchýře. Nohy radno večer potírati kořalkou nebo namazati trochu olejem.

9. I v létě je prospěšno míti po ruce kus teplého oděvu, třeba jen veliký plaid pro chladné večery, deštivé dny a k ochraně při odpočívání na horách. Plášť a deštník nemá nikdy v garderobě turisty scházeti.

10. Pro menší výlety jednodenní může si každý opatřiti několik prostých léků (as 30 gramů dvojuhličitanu sodnatého při slabém žaludku a kyselém říhání, 1—2 doverské prášky proti průjmům, zinkovou masť v dřevěném pouzdru a kousek anglické náplasti). Také trochu kolínské vody k osvěžení.

11. Osoby plnokrevné nebo k chrlení krve náchylné mají se varovati každé delší cesty a všeho uhřátí; lidé nervosní a slabí na prsa nechť necestují v noci, zvláště ne po železnici.



zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1910, autor Dr. J. Svoboda.

datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. července 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak správně cestovat a užít si zahraniční dovolenou? 11 dodnes platných rad z doby našich předků


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: