Ananas, jeho pěstování v tropech i u nás a záhada jeho původu

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Vesmír 1875, autor . . . t.
Milujete ananas? Článek z roku 1875 vám prozradí jak se ananas pěstuje v tropickém pásu i u nás, přiblíží vám jeho záhadný původ a i kdy se vůbec poprvé dostal do Evropy.
Následující text pochází z roku 1875

Ananas.

Tabule boháčů bývají zdobeny vedle nejchutnějších jídel a nejdražších nápojů i nejrozmanitějším a nejvzácnějším ovocem, jaké jen poskytnouti mohou buď naše výhřevny anebo daleké krajiny tropické.

A není snad jiného ovoce, které by bylo pro svou lahodnou a příjemnou chuť a pro svou nejlíbeznější vůni tak oblíbené jako ananas. A proto náleží též ovoce toto k největším a zároveň i nejdražším lahůdkám, za které se ročně mnoho peněz vyplácí.

Rostlina, která nám převzácný svůj plod jakožto největší lahůdku poskytuje, slove ananas pravý (Ananassa sativa, Lind. čili Bromelia Ananas, Lin.) a roste pouze v pásmu tropickém ; avšak pro svou důležitost pěstuje se i u nás ve výhřevnách s velikým nákladem. Prvý, který tuto vzácnnou rostlinu do Evropy a sice do Leydenu r. 1650 přinesl, byl La Cour a od té doby se pěstování její valně rozšířilo.

Kde by byla však původní vlast její, není dosud úplně jisto; mnohé důvody nasvědčují tomu, že jest domovem jejím Brasilie a republika Costa Rica; avšak i ve východní Indii jest užívání její od dávných dob známo. Angličtí botanikové tvrdí opět, že pochází z Australie, a někteří jsou konečně i toho náhledu, že domovem jejím mohou býti zároveň i různé díly země.

Ve své domovině, kde jsou poměry klimatické i agronomické pro zdar rostliny velmi příznivé, roste ananas v jakékoliv půdě, ani slunce ani dešť mu neškodí, a rozmnožuje se velmi hojně odnoži, tak že pokrývá v krátké době celé záhony a pole, a nevyžaduje kromě toho skoro žádného ošetřování.

Za to tím obtížnější a nesnadnější jest pěstování ananasů v pásmu mírném; neboť rostliny jsou velmi choulostivé a musí se velmi bedlivě ošetřovati, mají-li plody skutečně uzráti.

V krajinách našich semena ananasu nedozrávají a rostlina rozmnožuje se tudíž jen kořenovými pazoušky čili odnoži a pak výstřelky, které se v úžlabíčku nejhořejších a nejkrajnějších listů vyvinují.

Aby se docílily pěkné sazenice, utrhávají se veškeré slabší výstřelky a jen asi 3 nebo 4 nejpěknější se ponechávají. Tyto se pak teprvé později několik dní před sázením od matečné rostliny odřezávají a do připravených nádob zasazují. U nás stává se to obyčejně v polovici března.

Truhlíky, do kterých mladistvé sazenice ananasu přijití mají, bývají naplněny zvláště za tím účelem připravenou zemí. Nejspodněji dá se vrstva dobrého koňského hnoje, který se pokryje nahoře listím. Asi za týden se vše náležitě promíchá, stlačí a nahoru přijde opět listí anebo mech. Teprvé na to uloží se asi stopu mocná vrstva pravé země, do které se sazenice nasázejí.

V první době, dokud ještě rostlinky nepovyrostly, musí se držeti více ve stínu. Též zalévati je není zapotřebí, poněvadž v truhlíku vyvinující se páry dosti vláhy obsahují. Jedině když jest neobyčejné vedro a sucho, musí se poněkud zavlažovati a sice dolem, tak aby se voda listů nedotkla.

Teprvé počátkem května mohou se rostlinky vždy ráno více zalévati a od konce května až do září vždy ob den. Každých 14 dnů musí se polévati dobrou hnojnicí anebo hnojnicí a vodou z rohových pilin a odpadků. Při tom se musí provětrávati, poněvadž by se rostliny snadno spražily a též se musí chrániti před prudkými paprsky slunečními.

Na podzim se rostlinky ze země vyberou a do doleji 2—3 stopy vysoko čerstvý koňský hnůj, nad ním pak krov z dosti silných trámců a na tomto pak hustý podlož z latí a na tom teprvé vrstva pravé země, která často ještě podložku z mechu a z kravského hnoje mívá. Země, do které rostliny přijdou,. bývá rozličně složena; nejlépe se hodí k tomu lehká půda lesní promíchaná odpadky rohovými. Do takto připravených pařišt přesazují se rostliny od listopadu až do února dle toho, jak brzy chceme míti zralé ovoce.

Z počátku může býti menší teplota asi 14°, později však 25° R. Poupata objevují se za 6—8 neděl po přesazení, a jsou zprvu červenavá, později menších truhlíků anebo hrnců nasázejí a přes zimu co možná nejvíce v suchu udržují. Na jaře se přenesou opět do původních ananasových truhlíků a rozsázejí se s kořeny silně přiřezanými v řadách ve vzdálenosti 12—14 palců od sebe. I teď se musí rostliny podobným způsobem ošetřovati jako v prvém roce a hlavně se musí k tomu přihlížeti, aby nenasazovaly žádných plodů, poněvadž by tyto byly příliš malé. Tomu se nejlépe tím odpomůže, když se dospělejší rostliny opět do jiných truhlíků přesazují.

Zvláštního ošetřování vyžadují ale rostliny plodonosné v posledním roce. K tomu účeli bývá zvláštní kolkolem obezděné pařiště upraveno, které se ve vytopené výhřevně nalezati musí. V tomto bývá nejvšak zelená. Asi 4 neděle po odkvětení počnou se plody nalévati, ku svému úplnému uzrání vyžadují však až 3 měsíců.

Plodonosné rostliny počnou se opatrně zalévati teprvé několik neděl po přesazení a sice než počnou kvésti, pak se opět přestane. Každých 14 dnů zalévají se mimo to ještě dobrou hnojnicí, anebo smíšeninou krve a vody z rohových odpadků. Celá kultura rostliny jest tříletá a k úplnému dozrání plodů jest potřebí 2 let.

V Anglicku však, kde se ananasy u velikém množství pěstují, přináší rostlina zralé plody již v 18 měsících, což se hlavně tím stává, že se mladistvé rostlinky u matečné rostliny až do druhého jara ponechávají, pak hned do připravených truhlíků přesazují a již v srpnu zralé plody mívají. Připomenouti ovšem sluší, že takovéto truhlíky zvláštním způsobem vytápěny býti musí. A při vší této péči nepodaří se u nás přece skoro nikdy vypěstovati ananasy takové, které by svou jakostí rovnati se mohly ananasům z původní jejich vlasti.

Plody zralé nechávají se tak dlouho na rostlinách, až silně voní; pak se uříznou a pokud ještě čerstvé jsou, na křížalky se rozkrájí a buď s vínem aneb cukrem aneb solí posypané se požívají. Též se zadělávají v cukru. Pro svou lahodnou, občerstvující, nakysle sladkou chuť a nejlíbeznější vůni náležejí ananasy k nejvzácnějšímu a nejdražšímu ovoci.

A třeba že se jich v Evropě, hlavně v Anglicku veliké množství ročně vypěstuje, přivážejí se sem přece ze západní Indie po lodích v hojné míře. Dozralé plody podržují jen několik dní pravou lahodnou chuť a příjemnou vůni. Plody, které se mají do ciziny zasílati, nenechají se tudíž úplně dozráti a pak se musí chovati ještě v chladných místnostech.

Z vytlačené šťávy plodů ananasových připravuje se též výtečný druh vína, chicha zvaného, které dle slov Ligonových zajisté bylo nektarem bohův, poněvadž nad ně nic lahodnějšího a lepšího býti nemůže. Vytlačená šťáva velmi záhy kvašením se přeměňuje a může se již za 3—4 dni piti, nevydrží však také dlouho. Též se užívá ananasové šťávy k připravování ananasové punčoviny, k čemuž se brávají 3—4 díly velmi dobrého vína rýnského, pak 1 díl vína champaňského, Madeirského anebo kapského, pak šťáva citronová, pomerančová, ananasová a cukr.

Ananas pravý (Bromelia Ananas, Lin.) náleží k rostlinám ananasovitým, které jsou byliny nebo polokeře a jejichž domovem jsou krajiny meziobratníkové.

Ananas pravý jest vytrvalá rostlina s lodyhou přímou, tlustou, přes 1' vysokou. Kořenové listy v trs nahromaděné jsou přímé, čárkovitošídlovité, hluboce žlabovité, tuhé, na konci pichlavé, po krajích kolcovité zubaté, 1½—3 stopy dlouhé. Listy lodyhové jsou mnohem kratší.

Velmi hojné a velmi záhy pomijející kvítky, které jsou z počátku modré, pak nachové a konečně fialové, jsou shloučeny v hustý klas, který jest ukončen hustým chocholem dlouhých, tučných listů, které dolejškem svým do osy dužnaté částečně ponořeny jsou. Jednotlivé kvítky mají dvojité okvětí, a sice vnější z tří kratších kalichovitých a vnitřní z tří korunovitých, jazykovitých lupenů se skládající. Tyčinek jest 6 nadplodních.

Od ostatních ananasovitých (Bromeliaceae) liší se ananas tím, že okvětí trubky s celým vaječníkem srůstá. Z jednotlivých kvítků vyvinují se bobulovité, masité, ryzí (zlatožluté) nebo červenavé plody, které v šiškovitý plod zároveň i s listy vespolek srůstají. Jednotlivé plůdky jsou obyčejně bezpouzdré a bezsemenné, pořídku 2—3pouzdré a mnohosemenné. Ústrojím květu podobají se ananasovité nejvíce narcisovitým, od nichž se liší hlavně dvojitým okvětím a ananas pravý též i složitým plodem. Ananas obecný jest nyní skoro ve všech meziobratníkových krajinách rozšířen, květe v květnu a plody uzrávají od července do září.

Dlouholetým pěstováním vyvinuly se mnohé odrodky, které se od sebe liší tvarem, velikostí, barvou a chutí ovoce, jakož i barvou a zuby listů.

Plody ananasové bývají často rozličnými nemocemi postiženy, hlavně trpívají rzemi a plísněmi, čímž se plody rozmanitě přetvořují, klovatinu vypouštějí a vůbec kazí. Též jeden druh mšic žije na plodech ananasu a sice červec ananasový (Coccus Bromeliae, Bouché).

Šťáva nezralých plodů účinkuje škodlivě.

Tuzemci vyrábějí z listů ananasu zvláštní druh konopí, které pro svou pevnost dobře se hodí na provazy, lana, sítě a tkaniny. Příprava děje se tím způsobem, že se listy ve vodě ponořené rozmačkají, kypré tkanivo se seškrabe a pozůstalá vlákna opět do vody se ponořují a tak dlouho močí, až se jednotlivá vlákna úplně oddělí; tato se pak na vzduchu suší a rosou anebo chlorovým vápnem bílí.


Původní zdroj historického článku:
Vesmír 1875, autor . . . t.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
27. června 2019


Diskuze k článku „Ananas, jeho pěstování v tropech i u nás a záhada jeho původu“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nejčtenější články
za posledních 30 dní

Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.