Proč při bouřce kysne mléko a kazí se jídlo

Bouřka.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Proč se mění potraviny za bouřlivého počasí.

Odedávna bylo pozorováno, že mléko, maso, drůbež a polévky se rychleji kazí za počasí bouřlivého než za klidného.

Zvláště v mlékárnách začasté zjištěno, že mléko dovážené za bouřlivého času téměř vždy přišlo na místo určení sražené úplně neb částečně, neb aspoň silně zkyslé, ovšem na velkou škodu mlékárny neb kupujících.

Úkazy ty byly připisovány električnosti povětří za bouře, zvláště pak působnosti ozónu. Nejnovější badání francouzského učence Trillat-a však tuto domněnku potírají. Trillat dokázal, že — pranepatrné stopy hnilobných plynů mají příznivé účinky na vývoj mléčných fermentů.

Je pak známo, že atmosférická depresse dovoluje hojnější unikání plynných hnilobných emanací nahromaděných v zemi a ve všech předmětech v přírodě; bylo též pozorováno, že rozličné vůně jsou po bouři mnohem intensivnější. Je tedy na snadě předpokládat, že atmosférické depresse umožňující prudčí vývin plynných zplodin hnilobných jsou příčinou zrychlení srážení se a kysnutí mléka v daném případě.

Trillat prokázal správnost své domněnky pokusy, srovnávaje kyselost mléka očkovaného mléčnými fermenty vystavenými současně, za týchže podmínek teploty a vlhkosti, za vzduchu s plyny hnilobnými, za nebo bez depresse barometrické.

Úkazy rychlejšího kazení se jiných ústrojných látek jako masa, drůbeže a jistých tekutin schopných fermentace, kvasnic atd., pozorované za bouřlivého počasí, mohou být vysvětleny týmže způsobem.