Zapomenutý nápad, jak natáčet lepší filmy a ještě ušetřit peníze

Promítací sál v kině.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Přerušování pohyblivých obrazů.

Chvilky odpočinku pro diváka v kinematografickém představení byly by mnohdy velice žádoucími.

Třeba že je kinematografický obraz obrazem živým, t. j. pohyblivým, nenásleduje z toho ještě, že by se musel po celou dobu představení pohybovat. Vždyť nelze upříti, že neustálý pohyb obrazu konec konců oko divákovo unavuje.

Změna ve věčném tom pohybu na přiměřených místech byla by přijata velice vděčně.

Proč by pohyblivý obraz nemohl být vystřídán obrazem klidným, když toho znázorněná situace dovoluje? Tak na př. předvádí-li se pohled na krajinu? Pro diváka měl by takový klidný obraz tu výhodu, že by si jeho oko odpočinulo, pro film sám znamenala by tato změna značnou úsporu.

Kdyby na místě věčně ubíhajícího filmu tu i tam na půl minuty nastoupil obraz nepohyblivý, znamenalo by to úsporu mnoha metrů filmu v ceně sta korun.

A vedle toho je jistě pohled na krajinu se nepohybující mnohem příjemnějším a přirozenějším, než na pohybující se její obraz.

Ať už by se takového nepohyblivého obrazu docílilo nespalitelným filmem a zastavením stroje, nebo nějakým druhem „studeného“ světla, nebo konečně zařízením, které dovoluje promítati diapositivy z jednoho a téhož stroje — to je věci praxe.

Nepochybujeme však, že by zařízení to bylo obecenstvem s radostí vítáno.

Český průmysl kinematografických filmů by v tomto směru mohl býti průkopníkem.