O zahraniční snaze získat sochu svatého Jiří z Pražského hradu

Drahocenná socha sv. Jiří na hradě Pražském.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Socha sv. Jiří na hradě pražském.

Bronzová socha tato, stojící na západním konci tarasu třetího dvora svatovítského na Hradčanech, náleží mezi nejznamenitější práce umění kovolijeckého v celém středověku.

Zvláštního uznání zasluhuje mistrovsky provedená postava jezdce, a zbroj do nejmenších podrobností věrně a přesně pořízená, jak se jí skutečně užívalo ve století čtrnáctém, neboť socha ta beze vší pochyby sdělána byla vůlí císaře a krále Karla IV.

Původci její byli mistři Martin a Jiří z Clussenberka neboli z Clussenbachu, výteční kovolijci, za Karla IV. v Cechách usazení. Socha ulita byla prý r. 1373.

Socha ta, část majetku hradního, náleží dvornímu eráru, od něhož již ji marně kupovalo londýnské museum za 200 000 zl.

Nejnověji zase páni Maďaři chtěli nám provésti s ní pravý »husarský« kousek. Spletli si trochu jména »Chlussen-berk« a »Klausenburk«, kteréžto poslední jest německý název města v Sedmihradech, maďarsky Kolocz zvaného, a vytasili se s nápadem, že tvůrci sochy té byli vlastně čistokrevní Maďaři a socha ta že má tedy patřiti jim.

Dvorní erár nabídku tuto prostě zamítl.

A tak drahocenná socha tato, která šťastně přestála celé věky, požáry, drancování švédská a saská a bombardování Prahy od Prušáků, zůstane nám i na dále zachována.