Jedinečný pohled do tajného zákulisí Bank of England

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Světozor 1909, autorka M. Plešingrova.
Dostat se dovnitř centrální banky Velké Británie se nepoštěstí každému. Historický článek z roku 1909 vám ale tuto možnost nabízí a podrobně vám tuto významnou anglickou instituci, známou také pod názvem Stará dáma, popíše.
Následující text pochází z roku 1909

Procházka anglickou bankou.

Dnes je už bohudíky i v širokých lidových vrstvách známo, že sila národa spočívá v jeho národohospodářské a finanční síle. V té příčině až do nedávných dob byli jsme velmi ubozí. Naši zámožní lidé ukládali své úspory u peněžních ústavů německých, které používaly své finanční síly k našemu národnímu porobení.

Díky prozíravosti a energii našich vynikajících národohospodářů, nastal i zde obrat a za poslední dvě desítiletí povstalo několik velikých českých bank, které soustřeďují český kapitál a svým vzrůstem působí Němcům veliké a nemilé překvapení. Arci, až dosud nejsme tam, kde bychom mohli býti, a nepřeháníme, řekneme-li, že milliony českých peněz a do millionů jdoucí obchody Čechů obstarávají německé banky. Je však naděje, že v následujícím desetiletí i v tomto ohledu budeme se důsledně emancipovati od německých finančních ústavů a postavíme naše peněžnictví tam, kde má dle početnosti a síly národa býti.

Mnoho-li dokáže ukázněné peněžní hospodářství národní, nejlepším důkazem je Anglická banka v Londýně. Jest to největší peněžní ústav světa a není panovníka — ani papeže, exotických knížat a sultánů nevyjímaje — kteří by tam neměli své peníze uloženy.

Kdykoliv jsem za svého pobytu v Londýně míjela Anglickou Banku, tuto tmavou, ohromnou budovu bez oken, osvětlovanou pouze se shora, vždy jsem si přála, podívati se do tajemného jejího vnitřku, ne tam, kam má široké obecenstvo volný přístup a kde jsem několikráte byla, ale do nitra obecenstvu nepřístupného tohoto peněžního obrovského ústavu, majícího vliv na peněžní trh celého světa, do tiskárny bankovek a do odděleni, kde samočinné váhy bez ustání váží zlato— spousty zlata.

Obdržeti povolení k vnitřní prohlídce Anglické banky, tohoto srdce finančního světa, je dosti nesnadno. Jen na doporučení důvěryhodné osobnosti lze proniknouti do tajuplných a úzkostlivě střežených vnitřních místností. Známý bankéř, příbuzný mých hostitelů, se vzácnou ochotou sprostredkoval mi svolení a tak se za červnového dne splnilo moje přání a mohla jsem vejiti, kam málo kdo z cizinců má přístupu.

Vejdeme nejprve do sekretariátu banky, kdež pečlivě se zjistí totožnost osoby, která svolení dostala a sekretariát určí průvodčího. Zřízenec, s typickou vážností Angličana, uvádí nás nejprve do krásného sálu — Court room. Jest to nejlepší místnost v celé budově, ve které se jedná o všech záležitostech banky. Každého čtvrtku ráno shromážďují se zde president se 24 řediteli všech oddělení banky. Počet musí býti plný a tato rada usnáší se o běžných záležitostech pro příští týden, určuje výši diskonta a jedná o ostatních peněžních potřebách.

Sál vystaven je zcela dle vzoru Alhambry v maurském slohu, úplně bílý. Od běli stěn odrážejí se medailony od Wedgewooda (čti Uedžvud), onoho proslulého keramika, jehož umělecké výtvory jsou veliké ceny a jsou právě tak placeny i falšovány, jako obrazy různých mistrů. Dvéře tohoto sálu jsou ze vzácného, mahagonového dřeva, barvy zcela zvláštní, bronzově temné. I dlouhý stůl a řada křesel, potažených zelenou koží, jsou z tohoto vzácného dřeva.

Vedle sálu jsou menší místnosti, kde zasedají užší poradní výbory, pak pokoj presidenta banky. Vyšli jsme ze zasedací síně a kráčejíce chodbou, zastavili jsme se u skleněných dveří, které jako všechny ostatní dveře v bance jsou stále na klíč zamčeny, a každý, kdo prochází, musí si zvláštním klíčem odemknouti a dveře samočinně se na zámek zavrou.

Za zasklenými dveřmi jevil se nám výhled do místnosti, kde dva úředníci počítají papír ještě nepotištěný. V bance je totiž přísně toho dbáno, aby každý kousek čistého papíru, jenž se dovnitř dostane, byl prohlédnut a spočítán. Banka má svou vlastní továrnu na papír v Hampshire a tato továrna nesmí pro nikoho jiného pracovati.

Obrátivše se na pravo, vešli jsme do tiskárny bankovek. Stroje pracují s úžasnou přesností. Hoši asi patnáctiletí, stojíce u strojů, vkládají papír do stroje a úředník vyjímá hotové bankovky, které od něho jiní úředníci odebírají a počítají. Stroj pak sám samočinně počítá a zaznamenává, mnoho-li natiskl, tak že nelze si představiti úzkostlivější kontroly.

Mnoho-li tato tiskárna chrlí denně cenných papírů, vysvítá z této ukázky. Denně se tiskne 600.000 peněžních cheků poštovních, majících platnost hotových peněz. Tohoto roku v lednu bylo zde tištěno 24,000.000 pojistek pro pojištěnce přes 70 roků staré, pro které bylo v Anglii zavedeno všeobecné pojišťování pro starobní rentu, obnášející týdenní důchod 5 shillingů (=6 K).

Na jiných strojích tisknou se pouze pro Indii peněžní cheky, v nejmenší ceně 5 rupií, a natiskne se jich denně 100.000. Z tohoto oddělení vejdeme do vedleší místnosti, kde se tisknou bankovky, denně 60.000, v ceně 1,000.000 liber (1 libra = 24 korun). Tolik bankovek asi se každodenně vrací nazpět do banky. Vrácené bankovky se do oběhu již nedávají, pro oběh se vytisknou vždy nové s tímže číslem a vrácené bankovky po znehodnocení ukládají se do zvláštní místnosti, kde se rovnají a po pět let uschovávají. Po pěti letech se tyto staré bankovky pod přísným dozorem ničí.

Ukládání těchto starých bankovek je velice interessantní. V 16.000 příhradách jsou uloženy a váha jejich obnáší 90 tun. Způsob jejich uložení je tak důmyslný, že kdyby někdo hledal starou bankovku s určitým číslem, ve třech minutách mu může býti vyhledána a předložena.

Průvodčí dovedl nás k uzamčeným dveřím a odemknuv, přivedl ke skleněným dveřím, jež neodemkl. Sklem viděli jsme do místnosti, kde se nalézá 32 automatických vah. Dva úředníci plní zvláštní trubice zlatými mincemi — librami či sovereigny — sypou je do žlábků, odkud mince pravidelně padají na váhu a s váhy samočinně buď na pravo nebo na levo do podložených nádob.

Vážení děje se proto, aby se kontrolovalo, má-li mince náležitou plnou váhu či stala-li se oběhem lehčí. Váha samočinně metá lehčí mince zvlášť, odkud jdou do mincovny k novému ražení. Každý strojek zváží za minutu 60 mincí a cena peněz, které během jednoho dne tyto váhy zváží, jest čtvrt millionu liber (6,000.000 K).

Měli jsme to štěstí, že jsme také si mohli prohlédnouti oddělení, které od počátku července bude každé návštěvě nepřístupno. Je to oddělení peněžních papírů státních akcií drah v Egyptě, britských kolonií australských, novozélandských, indických, ceylonských, kanadských atd.

Z chodby vyšli jsme na dvůr, kdež každé noci stojí oddělení vojáků 32 mužů pod velením důstojníka na stráži. Kromě vojáků jest v bance každé noci 20 jiných strážců, kteří jsou rozestaveni po křižovatkách chodeb a korridorech a pro něž stojí pohodlné, proutěné budky. Tento dvůr je památný tím, že zde byl druhdy hřbitov. Když bylo k rozšíření banky tohoto místa potřeba, byl hřbitov bance postoupen za tou podmínkou, že nebude ho nikdy použito ke stavbě. Zřízena tu tedy zahrádka s krásným, košatým stromem a rhododendrony.

Prošli jsme konečně ony pověstné dva dvory, kde pod zemí nalézá se zlatý poklad, ono ohromné množství zlata, jež tvoří pýchu a sílu Anglie, a odkud stále se odváží a sem se stále přiváží lesknoucí se kov, který vládne světem.

Dojem, jenž na nás banka učinila, byl tísnivě ohromující. Banka rozkládá se na pozemcích, na kterých druhdy stála celá farnost s kostelem a hřbitovem, a pouze hřbitov zůstal nezastaven. V bance je zaměstnáno 1200 úředníků a zřízenců. Hlavní pokladník bydlí v bance a sice právě nad branou prostřední budovy a jeho byt jediný má okna do ulice, všechny ostatní místnosti jsou osvětlovány shora.

Abychom si učinili představu o bohatství Anglické banky, budiž připomenuto, že cena kapitálu, z něhož je dividenda vyplácena, obnáší obrovskou číslici 1000,000.000 (tisíc millionů) liber, čili 24.000,000.000 korun.

Tážeme-li se, co činí Anglii tak velikou a silnou, musíme říci, že jsou to obrovské peněžní prostředky. My v Čechách ovšem nikdy těchto závratných číslic nedosáhneme, ale našim poměrům a síle odpovídající peněžnictví musíme si vybudovati, chceme-li svou budoucnost a svou sílu zabezpečiti.

Nechť příklad národa dosud obchodně světem vládnoucího a proto svobodného a volného přispěje i mezi námi ke snaze, národohospodářsky a finančně se osamostatniti.


Původní zdroj historického článku:
Světozor 1909, autorka M. Plešingrova.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. května 2019


Diskuze k článku „Jedinečný pohled do tajného zákulisí Bank of England“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.