Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Emoce u zvířat: jak zvířata prožívají smutek a radost

původně vyšlo: Česká hospodyně 1918, autor neuveden.
Někteří lidé tvrdí, že zvířata nic jako smutek nebo radost necítí, jiní vnímají city u zvířat zcela naopak. Zajímavé pozorování týkající se emocí nejrůznějších druhů zvířat vám popíše článek z roku 1918.


Projevy bolu a radostí u zvířat.

Jsou zoologové, kteří popírají okolnost, že by živočichové dovedli dáti výraz pohnutí mysli buď pláčem anebo smíchem.

Odborníci tito tvrdí, že člověk je jediným tvorem, který pláče a který se dovede smáti. Jiní přiznávají sice zvířatům slzy a pláč, nikoli však smích.

Avšak již Darwin zjistil, že mladí šimpanzové jsou v podpaží zrovna tak lechtiví, jako synové lidští, a lechtáme-li je tam, vyrážejí často chechtavý hlas, stahujíce koutky ústní a kolem očí utvoří se jim zrovna tak vrásky, jako u člověka.

Reugger, jež v Paraguayi choval tamnější opice 7 let v zajetí, poznamenal o malpě (Cebus Azarae), že projevovala zvláštním chechtotem radost, když po přestávce několika dnů spatřila opět milovanou osobu ; totéž pozorováno ve všech téměř zoologických zahradách nejen u malpy, ale i u opice berberské. Hlídači nazývají takový projev radosti jednoduše smíchem.

Velmi často pozoruje se u opic, podá-li se jim lahodné sousto, nebo prokáže-li se jim jinaká laskavost, kterak koutky ústní lehce zpět stáhnou nebo je zvednou, že mají veselé oči, nechechtají se však — což Wallace a jiní badatelé jmenují úsměvem a je s úsměvem lidským totožným, poněvadž tytéž svaly uvádí v pohyb. Takový „radostný obličej“ často pozorujeme u psů a u mnohých — uličníků, když se jim nějaké darebáctví povedlo.

Londýnská společnost zoologická měla maskala, jejž viděli Burttlett, jakož i jeho strážce často plakati. Politoval-li ho někdo a projevil-li účast s jeho bolesti, zaslzel tak silně, že se mu slzy řinuly po lících.

Z jiných zvířat, u nichž byl pozorován pláč, možno jmenovati slony. Tonnet vypravuje ve své knize o Ceyloně, že několik právě polapených a svázaných slonů leželo nehybně na zemi, neprojevujíce nižádné truchlivosti kromě slz, jichž měli plné oči a které jim neustále kanuly. Též při jiné příležitosti spatřil spoutaného slona prolévati na znamení největší kleslosti proudy slz, jenž také při tom hlasitě řval.

Hlídač indického slona v londýnské zoologické zahradě tvrdil, že prý několikráte viděl kanouti slzy z očí staré sloní samice, když bylo ji vzato mládě, s nímž byla přivezena. Lovci často vypravují o jelenech srncích, žirafách a jiných zvířatech, že smrtelně byvše zraněna, skácejí se a oči se jim naplní slzami.

Lamartine vypravuje o srně, kterou byl smrtelně postřelil a jejiž světlo prolévalo slzy : „Nikdy nezapomenu napohled, plný údivu a bolesti, jemuž propůjčila blízká smrt téměř hluboký cit lidský a jenž byl mnohem výmluvnější nežli všecka slova“.

Cordon Cumming vypravuje o sajce, kterou dlouho pronásledoval a konečně postřelil : „Spousty pěny se jí řinuly z úst, hojný pot proměnil obyčejnou šedou barvu živočicha toho v popelavou a slzy kanuly hojně s velkých, černých očí jeho. Bylo patrno, že zvíře tušilo poslední svou hodinku“.

O vodních ssavcích je známo, že pliskavícím a tuleňům mocné proudy slz z oči tekou, jestliže byli smrtelně zraněni, anebo trpí-li bolesti. Geoftroi a Sain-Hilaire vypravuji, že Malajci zmocňují se mladých dugongů, aby pak zcela jistě polapili také samičky. Chycená mláďata vyrážejí hlasitý skřek a oči jejich zalijí se slzami. Slzy tyto Malajci pečlivě shromažďují a uschovávají, poněvadž jsou jim kouzelným prostředkem, jímž lze prý si zjednati trvalou náklonnost milované osoby.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1918, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. května 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Emoce u zvířat: jak zvířata prožívají smutek a radost


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: