Doba zdržení se různých pokrmů v žaludku a jich ztrávení
O době zdržení se různých pokrmů v žaludku a jich ztrávení konal H. Croce sám na sobě pokusy, vyjmuv v určité době po jídle pomocí žaludeční sondy ukázky a zkoumav je.
Obsah žaludku byl téměř vždy již po uplynutí jedné hodiny zažívání dosti tekutý a tato jakost později se zvyšovala. Mizení obsahu žaludečního, zdá se, že se nedělo, jak Richet za to má, najednou, nýbrž zcela znenáhla.
Doba zdržení se jídel v žaludku trvala u rýže 1 hodinu, u vajec syrových 1 hod. 30 min., jeleního masa vařeného 1 hod. 45 min., mléka syrového 2 hod., chleba 2 hod., bobů 2 hod. 30 min., bramborů 2 hod. 30 min., ústřic 3 hod., ryb 3 hod., vajec na měkko 3 hod., vepřové pečeně 4 hod., hovězí pečeně 4 hod., černého chleba 4 hod., kapusty 5 hod., vajec na tvrdo 5 hod.
Zdržení se jídel v žaludku za přídavku kyseliny solné, lihu a jiných dráždidel studoval A. Eichenberg rovněž sám na sobě pomocí žaludeční sondy a shledal, že přídavek kyseliny solné ztrávení vždy asi o 10 proc. urychlil, že také požití menšího množství lihu (až do 50 cm³ povšechné tekutiny) ztrávení urychlilo.
Požití většího množství (1 litru vína nebo piva), že je ani neurychlilo, ani neprodloužilo, že přídavek hořčice ztrávení velmi značně, pepře a conduranga jenom v nepatrné míře urychlil, tinktury rebarborové je docela neurychlil, že požití 1½ litru vody je nepatrně prodloužilo.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak rychle člověk tráví jídlo a jak to ovlivňuje alkohol“