Bahnité sopky v Italii.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Bahnitá sopka.

Nedaleko Cosenza v Kalabrii (jižní Italie), na rovině hraničící s vysokým vrchem, počíná v jisté vzdálenosti od vrchu tráva řidnout, až docela zmizí; půda je tu popelavá a zdvihá se k jednomu ústřednímu místu.

Čím blíže tomu středu, tím je půda měkčí, takže se samému středu nelze ani dostat. Hůl délky 4 m zmizí v půdě; vytáhnem-li ji, zůstane po ní díra, jež se ihned naplní vodou teplou jako okolní vzduch. Z celého blátivého pole stéká voda do strouhy. Často slýchají tu podzemní dunění, a bláto stříkává kolik metrů vysoko; v květnu skoro vždy.

Je to prý drak, jejž sv. Antonín zahnal do bláta, říkají venkované. Drak přemožený tázal se prý světce, kdy bude moci vylézt ven. Světec odvětil: „Mail“ (Nikdy), a drak se proto nyní vždy v máji hlásí o východ za příšerného dunění a hojných výbuchů. Tyto květnové výjevy tamní bahnité sopky dají se snad vysvětlit vlivem tajícího tu dobu sněhu na kalabrijských horách.

Podobný blátivý vulkán je Sassuolo u Modeny, a jiný mezi Atriem a adrijským přímořím.

V Italii jsou ještě jiné podobné přírodní zjevy souvisící se sopečnou povahou této země. Mezi Siennou a Montepulcianem v Toskáně leží na vršku porostlém sady olivovými pěkné lázeňské město Rappollano. Jsou tu sirné lázně, ne příliš navštěvované.

Pod městem na rovině vyvírá ze země celá řada tůní a rybníčků sirné vody páchnoucí silně sirovodíkem, a břehy kolem jsou ovroubeny bělostnými sádrovými usazeninami, neboť kameny, stébla trav a listy stromů i travin jsou povlečeny bílým sádrovým povlakem, jenž se byl na těch předmětech vyloučil z chladnoucí vody.

Nad skupinou těchto tůní (nad několika jsou vystaveny lázně), zdvihá se sádrový pahorek výšky několika metrů, a na jeho temeni vyvírá vroucí voda usazující sádru a neustále zvyšující pahorek.

Po temeni jeho teče potůček a stéká pak dolů do tůní. Opodál je propadlina hluboká asi 2m, plná výparů sirovodíkových, kde každý tvor zahyne. Asi ½ hod. odtud na stráni vyhání otvorem průměru několika centimetrů silný proud vzduchu obsahujícího značné množství kyseliny uhličité.