Zapomínáte zalévat květiny? Zkuste použít trik našich prababiček!

rubrika: historické články / životní prostředí, příroda a zemědělství, původně vyšlo: Epocha 1905, autor —s.
Trpí u vás občas pokojové květiny žízní, nebo potřebujete zajistit jejich zalévání v době kdy nejste několik dnů doma? Zkuste použít jednoduchý způsob automatického zavlažování, kterým vám popíše článek z roku 1905.
Následující text pochází z roku 1905

Samočinné zalévání domácích květin.

Pro milovníka pokojových květin je několikadenní odjezd vždy příčinou starosti o dítky Flořiny.

Venku v přírodě pečuje o ně nebe, dává jim slunce i vláhu samo dle potřeby; doma však nutno květiny zalévat. Jak ale, když majitel je sám a odcestuje? Obtěžovat tím stále jiné osoby vždy není možno, a mnohdy ani radno, a přenášet květiny vždy k zahradníkovi také nelze.

Tu velice dobře poslouží jednoduché zařízení, které bylo před nějakým časem popsáno a vyobrazeno v jistém německém časopise, a jež se mnohému bude zdáti pravým Kolumbovým vejcem, když vyzkusí jeho praktičnost Umělé toto zavodňování květináčů se skládá — jak ukazuje obrázek — jedině z větší nádoby, skleněné neb kovové trubičky sloužící za násosku a několika bavlněných smotků nebo knotů, které jsou onou trubkou prostrčeny a rozvětvují se každý do jednoho květináče.

Účinek tohoto primitivního čerpacího zařízení je samozřejmý. Ponoříme li jeden konec trubky se smotky do vody, nassává si bavlna vodu, která postupuje po celé délce knotů jednak svojí vahou, jednak jich kapillarností, a navlhčuje tak neustále hlínu, na níž leží druhé konce smotků.

Vynálezce, jenž svůj přístroj podává zdarma každému k napodobení, píše o něm, že se mnohonásobným vyzkoušením přesvědčil o naprosté jeho spolehlivosti.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1905, autor —s.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. března 2019


Diskuze k článku „Zapomínáte zalévat květiny? Zkuste použít trik našich prababiček!“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.