Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Stoletá pohádka o tom, jak vševědoucí cikán ke štěstí a lásce přišel

původně vyšlo: Cikánské pohádky 1913, autor Dr. H. Wlisocki.
Máte rádi hezké pohádky s draky a princeznami? Máme pro vás originální historickou romskou pohádku, která u nás knižně vyšla v roce 1913.


Vševědoucí cikán.

Byl jednou jeden cikán, jenž se nemohl doma uživiti a rozhodl se, že půjde do světa. Rozloučiv se se sousedy, vydal se na cestu.

K večeru došel k lesu a unaven položil se pod strom. Když tu tak ležel a přemítal, kam vlastně má jiti a co si má počíti, aby si poctivě vydělal svůj chléb, zaslechl náhle nad sebou hlas, který volal : „Pojď sem ke mně!“ Vzhlédl a spatřil nad sebou malého ptáčka. Spěšně vylezl na strom a chytil ptáčka.

Když slezl dolů, pravilo zvířátko : „Milý muži, buď tak laskav a zařízni mě ; tělo mé uschovej pod tento strom. Srdce mé však sněz a všechno pak zvíš, co si kdo o tobě myslí.“ Cikán zařízl ptáka, snědl jeho srdce a vykopal jamku, kam uložiti chtěl tělo. Když byl s dolíkem hotov, našel tam lístek, na němž bylo napsáno : „Chceš-li býti šťastným, po roce opět se sem vrať!“ Pochoval tělíčko a ulehl.

Druhého dne putoval dál a přišel do města. Velice se podivil, když spatřil, jak všichni lidé, jež potkával, pláčou. Poněvadž potkával jen dobře ošacené dámy a pány, nedovolil si jich osloviti, aby se zeptal na příčinu jejich smutku.

Po dlouhém putování městem potkal starého pána, jenž taktéž tiše plakal a spatřiv cikána, si pomyslil: „Jak šťastný to člověk. On jediný nepláče !“ Cikán to ihned věděl, neboť měl ptačí srdce netknuté v žaludku a optal se starého pána : „Milostivý pane, řekněte mi přec, proč všichni lidé zde v městě pláčou?“

Starý pán odvětil : „Obyvatelé zdejšího města mají velké trápení. Mocný drak chtěl před devíti léty zničiti naše město a všechny obyvatele usmrtiti. I uzavřeli jsme s ním smlouvu a slíbili, že mu každý rok vydáme osmnáctiletou pannu. Včera jsme mu musili odevzdati dceru královu, kterou proměnil v ptáka a uletěl s ní.“

„A nemůžete draka zahubiti ?“ ptal se cikán. „To není tak snadné, můj synu! Devětadvacet nejlepších mužů z města zápasilo s drakem a všechny je přemohl a usmrtil. Přemoci a zahubiti jej může jen ten, jenž by dovedl něco, co drak by nesvedl.“

Cikán pozorně naslouchal a pravil po chvíli : „Jde-li jen o to, jsem hotov vyhledati vašeho draka a přemoci jej." Nedůvěřivě potřásal starý pán hlavou a pravil: „Nevěřím. Chceš-li však učiniti takový pokus, zavedu tě k našemu milostivému králi, aby vyslechl, co zamýšlíš.“ Šli pak oba ke králi, jenž seděl ve světnici a plakal.

Uslyšev o úmyslu cikánově, pravil: „Devětadvacet mých nejlepších mužů bylo přemoženo v boji s drakem a ty se chceš s ním měřiti ? Jsi-li však k tomu odhodlán, vypravím tě vším, čeho ti je na cestu třeba.“ I poručil, aby cikán byl zásoben krásným oděvem, koněm, penězi, puškou a šavlí. Cikán však zamítl pušku a šavli se slovy: „To by mně málo pomohlo!“ Oblékl se do krásných šatů, zastrčil peníze, usedl na koně a hnal se směrem, kde bydlil drak.

Jedenáctého dne z rána dorazil k železnému hradu draka, jenž právě ležel v okně a naň se díval. „Co zde hledáš, červe ?“ zařval drak tak hrozným hlasem, až se cikán i s koněm skácel.

Když pracně opět se postavil na nohy, řekl drakovi: „Podruhé slušněji se chovejte ke svým hostům, sic by se vám to mohlo špatně vyplatit. Nuže, chcete-li vědět, proč jsem přišel povím vám to, neboť vidím, že opravdu jste silný a mocný. Jsem nejsilnějším a nejmoudřejším mužem světa a chci s vámi zápasiti.“

„Tak ?“ odvětil drak, „chceš se mnou zápasit? Nuže, dokaž svou sílu a zařvi tak silně, až se skácím k zemi.“ — „To neudělám,“ pravil cikán, „nechci, aby se zřítil váš dům, jenž se mi líbí, a aby vás pochoval. A rovněž nebudu se namahati bez vyhlídky na odměnu.“

„Jen počkej, prcku,“ řval drak, „hned k tobě přijdu dolů a pak se ukáže, kdo z nás víc umí.“ A vyšel k cikánovi, jemuž srdce v hrudi hlasitě zabušilo při pohledu na hrozného draka. „Nuže, dobře,“ pravil drak, „chceš-li se se mnou měřiti, pojď a ukážu ti hned svoje nejlepší kousky, abychom neztráceli času. Umíš-li víc než já, ztratím všechnu sílu a tak seslábnu, že bys mě mohl snadno usmrtit.“

Šli pak do hor, kde drak vyhazoval do vzduchu sto centů těžké kameny tak vysoko, že ani k spatření nebyly a pak opět je chytal, jako by to byly míče. „To je velmi krásné,“ pravil po chvíli cikán, „kdyby byly kameny zlaté, taky bych je vyhazoval, ale s tak obyčejnými, špinavými kameny si nehraju.“

„Dnes ukážu ti nejlepší své kousky a zítra mi ukážeš, co umíš ty,“ řekl drak a vedl cikána ku břehu jezera tak velikého, že nižádné lidské oko nemohlo dohlédnouti jeho konce. „Dej pozor,“ pravil drak, položil se na plochou zemi, nahnul se a vypil celé jezero, takže ryby sebou pleskaly o suchou zem. Pak vyprskl vodu do jezera zpět a řekl : „Pojďme dál !“

A zavedl cikána na nekonečně dlouhou louku, nasypal tam jader z panenských jablek a plivl třikrát na zem. I vyrostl z každého jádra železný muž. Takové množství železných mužů tam bylo, že ani travičky nebylo k spatření. Všichni řítili se na draka, jenž každému z nich dal ránu přes hlavu, takže beze stopy zmizeli v zemi. I tázal se drak cikána: „Nuže, jak se ti líbí moje kousky?“

Cikán odpověděl: „Vypiti jezero není mistrovský kousek. Vypil jsem jednou, když jsem byl ještě docela malý, dvakrát tak veliké jezero, jež bylo naplněno vínem a ani jsem se neopil. A železní muži! Můj bože! To není nic! V loni, když jsem byl návštěvou u strýce na měsíci, sežral jsem za půl hodiny tři tisíce drakových králů.“

I ulekl se drak a pomyslil si, že by bylo přece lépe, kdyby se neodvážil do boje s tímto mužem a raději ho zabil v noci, až bude spát. Hned to cikán věděl a pravil: „Slyš! Ukáži ti mistrovský kousek, jaký jistě nedovedeš. Mám ti říci, co jsi si teď o mně myslil?“

„Nuže, co jsem myslil?“ „Že bys mě chtěl dnes v noci usmrtit.“ Drak se ulekl, počal se třásti na celém těle a pravil : „Ano, máš pravdu, myslil jsem si to.“ Potom mu napadlo, že cikán je čertův chlapík, který zmůže víc, nežli on sám. A cikán zas řekl : „Teď jsi si myslil, že jsem čertův chlapík a dovedu víc, nežli ty.“

Drak sebou škubl jako zasažen bleskem a domníval se, že blíží se jeho konec. Cikán řekl : „Teď jsi si myslil, že se blíží tvůj konec a nemáš se také mýliti.“ Vzal obušek a zabil draka, jenž zatím seslábl jako malé dítě. Usmrcené potvoře uřízl pazoury, vstrčil je do brašny a chtěl se vzdáliti, když náhle počalo hřmíti a blýskati se a osm krásných panen se blížilo k cikánovi. Byly to ony panny, jež byly obětovány drakovi. Všechny zde byly, jenom ta devátá, vlastní králova dcera, chyběla.

Když zlíbaly cikána a poděkovaly mu za vysvobození, vydali se všichni na cestu a jedenáctého dne dosáhli rodného města. Tu zavládla veliká radost a všichni lidé chválili a obdarovali cikána, jenom král byl smuten a mrzut, poněvadž mu chyběla dcera. Ta však byla hodnou čarodějkou proměněna v ptáka, aby drak nad ní neměl moci, a když cikán po roce se vrátil k místu, kde pochoval zaříznutého ptáka, nalezl pod stromem překrásnou pannu, královskou dceru, která tam seděla.

I potěšil se velice a hned ji zavedl k jejímu otci, k panu králi. Král a všichni v městě byli radostí bez sebe, jenom princezna zůstala ke všemu lhostejna. To bylo králi a všem, kdož ji znali, velice líto ; i napadlo cikánu, že královská dcera nemá srdce, poněvadž je dosud měl v žaludku.

Umělým prostředkem dostal srdce ze žaludku a princezna je snědla. Od té doby těšila a starala se jako všichni ostatní lidé. Poněvadž srdce její tak dlouho leželo v žaludku cikánově, zamilovala si jej tak, že ho prosila, aby se s ní oženil. To se také stalo a cikán žil dlouho a šťastně s královskou dcerou a nezemřel-li, žije dodnes.


Původní zdroj historického článku:
Cikánské pohádky 1913, autor Dr. H. Wlisocki.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
26. února 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Stoletá pohádka o tom, jak vševědoucí cikán ke štěstí a lásce přišel


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: