Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Chutná novinka: jablka bez jadérek

původně vyšlo: Epocha 1907, autor —S.
Pomeranče, víno nebo banány bez semínek jíme běžně. Proč ale ne jablka? Přitom už v roce 1907 jste si v Americe mohli koupit jabloň, které výborná bezjadérková jablka plodila.


Bezjaderná jablka.

Z obilí požívá člověk semena; proto se od dávných dob namáhal, aby veškeré druhy obilnin vypěstil se semeny co nejbohatšími. Obráceně je tomu však u většiny druhů ovoce, z něhož pojídáme vlastně jen obal, v němž jsou semena uschována, a tato jsou pro nás zbytečná; proto jest opět snahou pěstitelů ovoce získat plodiny s dužinou co největší a pokud možno bez jader.

Toto úsilí došlo znamenitého výsledku u nej staršího snad kulturního ovocného stromu, bananu. Divoký banan, jaký roste na teplých jihoasijských ostrovech, nese suché lusky naplněné četnými černými semeny obalenými slizovitou látkou; jak šťavnatý je však proti tomu lusk bananu štěpného, v němž nenajdem ani zrníčka. Jen někdy lze v jeho sladké dužině pozorovat dlouhé řady drobounkých černých bodů, stop to bývalých semen, která z něho byla dlouholetým pěstěním nadobro odstraněna.

Podobného něco vidíme i u jedné odrůdy oranže a na některých druzích vinné révy, jichž bobule jsou bezjaderné; z nich pocházejí známé hrozinky korintky. Také ananas příkladně jeví u některých svých odrůd zřejmé zakrnění semene.

V novější době se umělé ovocnictví pokouší dosíci bezjadernosti u mnohých jiných plodin, jmenovitě jablek a hrušek, ovoce to u nás nej obvyklejšího. Pokud se týče jablek, podařilo se to nedávno proslulému uměleckému pěstiteli ovoce v Kalifornii, J. F. Spencer-ovi, jak bylo s velikým nadšením konstatováno v amerických listech.

Spencer-ova bezjaderná jablka jsou zajímavá po mnohé stránce. Jabloň taková se z jara neskví svým nádherným květem jako jabloň obyčejná; její květy jsou zakrnělé, bez korunových lístků, nevzhledné. Za to prý však získal strom mnohé jiné, cenné vlastnosti, neboť není citlivý oproti pozdním jarním mrazům a neláká též zavíječe, drobné to motýlky, jichž housenky způsobí častou červivost jablek obyčejných. Tmavorudá a žlutě tečkovaná jablka jsou prý výborné vůně i chuti; pouze u vrcholu jsou z části poněkud tvrdá. Tutéž vlatnost však měly i prvé bezjaderné oranže, ale podařilo se ji časem odstranit, takže to as bude možno i u bezjaderných jablek.

Nepříjemnější však je, že i tyto stromky dávají jistý počet jablek vyvinutých normalně, s jádry, takže se již stalo, že mnohý, kdo si za drahý peníz koupil bezjaderné jablko jako zvláštnost, byl po jeho rozkrojení velmi nemile překvapen a roztrpčen shledav, že má vlastně jablko zcela obyčejné. Ovšem, že tím nebyl vinen pěstitel, neboť ovoce to i ono vypadá zvenčí docela stejně, a vnitřek jeho je při koupi nepřístupný stejně jako u slepičího vajíčka.

Poněvač jsou příslušné pokusy ještě nedávného data, není také zjištěno, zda štěpy nesoucí bezjaderné ovoce nepřejdou časem z části neb úplně v obyčejné jabloně.

Pro rozšíření Spencer-ova objevu se již utvořila v Americe »Akciová společnost pro Spencer-ova bezjaderná jablka«, která se chce zabývati prodejem těchto stromů ve velkém. Původně měl pěstitel arci jen pět stromečků, které nesly toto ovoce; od té doby jich však naštěpoval, asi 2000 a doufá, že bude mít sazenic do letošního roku asi 100—200.000 kusů.

Pozornost věnovaná vypěstění bezjaderného ovoce je však také zcela opodstatněna. Povážíme-li, že z obyčejného jablka nejméně pětinu zahodíme v podobě ohryzku, je patrno, že je jablko bezjaderné o 20% užitečnější, čili nahražení obyčejných štěpů bezjadernými neznačí nic jiného nežli zvětšení jich výnosu nejméně o těchto 20%, nehledě ani na ono tvrzení o větší houževnatosti stromů a nečervivění ovoce.

Spencer-ovo vypěstění bezjaderného jablka je tedy bez odporu znamenitou hospodářskou vymožeností, a možná že i počátkem doby, která nám snad přinese i bezjaderné hrušky, višně, švestky a všechny ostatní druhy našeho ovoce.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1907, autor —S.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
11. srpna 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.