Jaké dobroty dávaly naše prababičky v zimě ptákům do krmítek?

Zima.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Krmení ptactva v zimě.

Ku krmení ptactva použiti lze následující směsi: mák, semenec, oves, semena slunečnic tři díly, k tomu drobečky chleba, kousíčky masa, sušené bezinky, smíchá se se dvěma díly rozpuštěného hovězího loje.

Tuto vřelou směs necháme poněkud schladnoti, pak ji vyklopíme na prkénko. Chceme-li ptactvo krmiti, dáme část na místo, stříškou chráněné před deštěm a sněhem. Také lze někde pod otevřenou kulnou připraviti malý žlábek, do něhož zasypáváme. Ani vítr, ani dešť neb sníh neškodí tomuto krmivu.

Až do posledního drobečku sebeřou ptáčkové toto lojové krmivo, kdežto jinak z rozhozeného zrní mnoho na zmar přijde. Zvláštností tohoto krmiva jest, že chutná dobře jak hmyzožravým tak semenožravým ptáčkům. V městech jest i sebrané smetí z ulice dobrým krmivem a někde úmyslně na tichých místech čásť tohoto smetí pro ptáky navážejí.

Nejvhodnějším místem pro krmení je to, v jehož blízkosti se jednotlivé keře neb křoviny s tenounkými výhonky nalézají. Ptáčkům musí být umožněno co nejrychleji na tenounké haluzky odletěti, bliží-li se nějaký dravý pták neb kočka. Oni také s vyššího místa rádi se rozhlížejí, není-li nepřítel na blízku.

Také nemáme roztlučené kosti, kousky slaniny neb odřezky loje na holou zem házeti, neboť vrány a jiná zvěř je vyslídí a ptáčky při tom často chytá. Takové věci pověsme na tenkou haluz, kde ptáčkové pilně a důkladně vše ozobají. Na tyto tenké haluzky neodváží se ani vrána, kočka a j. škůdce.

Toho buďme bedliví, jinak vlákáme ptáčky místo k jídlu do jich záhuby.