Jak se v Číně chovají a zabíjejí štěňata kvůli módě psích kožichů?

Štěňata.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Kožichy Číňanů.

V Mandžusku, na hranici Mongolie v oblasti říše nebeské se vyskytují hospodářské dvorce, farmy, v nichž se pěstují psi.

V každé farmě jich mají kolik set, nejméně 400. Vylíhlé štěně se opatruje, odebere matce a krmí pečlivě po osm až devět měsíců.

Obyčejně uprostřed zimy, kdy štěně vylínalo, obdrželo pěknou, hustou srst s vlasem až tři centimetry dlouhým, bývá udušeno, kůže stažena a vysušena. Tento zde pěstovaný druh čínských psů má srst nesmírně měkkou, lesklou, jako hedvábnou a pro tuto kožišinu se pěstuje.

Kožišiny ze psů používá celá severní Čína. Druh těchto psů se valně liší od našich, jest to zcela zvláštní raça, která se nikde jinde nevyskytuje, než právě v severních končinách říše nebeské, a proto má kožišina i cenu a hospodáři-pěstiteli psů poskytuje užitek.

A ve mnohých končinách Číny, kde půda člověka nemůže uživiti a kde není průmyslu, toto odvětví jest velmi důležité k výživě četné rodiny. Když hospodář tam provdává dceru, dostává se jí věnem několik kožišin ze psů, jediná věc, která má »hodnotu«.

K zhotovení prostředního, tak zvaného kožichu krátkého, potřebuje se osm kůží štěňat. Ceny kožišin bývají různé, ta se řídí podle poptávky a ta nebývá stejná.

Na psí kožišiny se pořádává výroční trh, prodavači se sjedou jednou za rok do některého města se svými výrobky a tam je kupují obyčejně překupníci v celých »partiích«, načež je převezou do Mukdenu, do Fü-Čej, kde kožišiny se vydělávají.

V Nevšangu, v centru obchodu s touto kožišinou, se prodá za rok psích kožišin v rak. měně přibližně za 250.000 zlatých ročně, ano i za více.