Čím se v Rusku kdysi lidé živili a jaké národnosti pracovaly více než ostatní?

původně vyšlo: Světozor 1905, autor -k.
Jaká národnost v dávném carském Rusku pracovala nejméně a která naopak nejvíce? A v jakých oborech pracovalo nejvíc obyvatel Ruska? To vám přiblíží náš článek z roku 1905.


Obyvatelstvo ruské dle povolání.

Nedávno uveřejněné výsledky posledního sčítání lidu na Rusi r. 1897 obsahují mezi jiným vysoce zajímavá data o způsobu zaměstnání obyvatelstva.

Z dat těchto vysvítá, že ze 125,640.021 obyvatel Rusi živí se zemědělstvím 88,294.011 lidí, což representuje 70,25% všeho obyvatelstva. K zemědělství dlužno přičítati též chov dobytka a včelařství; těmito obory živí se 3,89%. Pak zaměstnává se 9,78% průmyslem čili 12,285.562 osoby.

Z odvětví industrie velká část obyvatelstva, totiž 1,664.981 osoba, živí se tkalcovstvím. Službou u soukromníků zaměstnána jsou 4,61% obyvatelstva, obchod vyživuje 3,45%, povoznictví 0,67 proc. Průmysl zvláště vyvinut jest v Ruském Polsku (bývalém království Polském) jsa zastoupen 15,83 proc veškerého obyvatelstva.

Neméně zajímavými jsou údaje o povolání obyvatelstva ruského s ohledem na národnost. Zemědělstvím, tedy prací nejvíce namáhavou, v nejmenší míře zabývají se Židé (3,24 proc.) a cikáni (11,59 proc.).

Největší procento obyvatelstva zemědělstvím zaměstnaného připadá na finský povolžský kmen Mordvinů (95,31 proc.), Rumuny a Multance (92,19 proc.), Bělorusy (89,93 proc.), Malorusy (86,46 proc.), Velkorusy (70,35 proc.), Poláky (61,42 proc.) a j. Chovem dobytka živí se z největší části Lopaři (82,29 proc.), Kirgizové (72,24 proc.), Kalmuci (49,7 proc.), Jakuti (84,18 procent).


Původní zdroj historického článku:
Světozor 1905, autor -k.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. ledna 2019


Diskuze k článku „Čím se v Rusku kdysi lidé živili a jaké národnosti pracovaly více než ostatní?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Pieris.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2023 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.