Čím se v Rusku kdysi lidé živili a jaké národnosti pracovaly více než ostatní?

Kreml v Moskvě.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Obyvatelstvo ruské dle povolání.

Nedávno uveřejněné výsledky posledního sčítání lidu na Rusi r. 1897 obsahují mezi jiným vysoce zajímavá data o způsobu zaměstnání obyvatelstva.

Z dat těchto vysvítá, že ze 125,640.021 obyvatel Rusi živí se zemědělstvím 88,294.011 lidí, což representuje 70,25% všeho obyvatelstva. K zemědělství dlužno přičítati též chov dobytka a včelařství; těmito obory živí se 3,89%. Pak zaměstnává se 9,78% průmyslem čili 12,285.562 osoby.

Z odvětví industrie velká část obyvatelstva, totiž 1,664.981 osoba, živí se tkalcovstvím. Službou u soukromníků zaměstnána jsou 4,61% obyvatelstva, obchod vyživuje 3,45%, povoznictví 0,67 proc. Průmysl zvláště vyvinut jest v Ruském Polsku (bývalém království Polském) jsa zastoupen 15,83 proc veškerého obyvatelstva.

Neméně zajímavými jsou údaje o povolání obyvatelstva ruského s ohledem na národnost. Zemědělstvím, tedy prací nejvíce namáhavou, v nejmenší míře zabývají se Židé (3,24 proc.) a cikáni (11,59 proc.).

Největší procento obyvatelstva zemědělstvím zaměstnaného připadá na finský povolžský kmen Mordvinů (95,31 proc.), Rumuny a Multance (92,19 proc.), Bělorusy (89,93 proc.), Malorusy (86,46 proc.), Velkorusy (70,35 proc.), Poláky (61,42 proc.) a j. Chovem dobytka živí se z největší části Lopaři (82,29 proc.), Kirgizové (72,24 proc.), Kalmuci (49,7 proc.), Jakuti (84,18 procent).