Kdy bude konec světa?

Dům zničený bouří.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Konec světa

Koncem světa zabývali se odjakživa učencové všech národů a věků.

Příkladem budiž nám zmínka, které se dočítáme již ve starých knihách indických o tom. Podle nich je trvání světa rozděleno na čtyři veliké epochy, z nichž prvá »kitajuga« obsahovala 1,728.000 let, druhá »trêtajuga« 1,296.000 let, třetí »dvapora-juga« již jen 864.000 let a konečně čtvrtá »kali-juga«, jež obsahuje pouze 432.000 let, blíží se již svému sklonku.

Příčinou katastrofy bude, že se tři bohyně Lakšmí, Saravasti a Ganga znesvářily před pradávnými časy před samým Brahmou. Za to byly od Malumy zaklety ve tři řeky Saravasti, Ganga a Padmavati. Po uplynutí čtvrté veliké epochy trest jejich vyprší a bohyně se opět navrátí ku Brahmovi. Stane se tak s velikým triumfem a celý svět vezme za své v tom okamžiku. Předzvěstí konce světa bude mor, po němž má následovat zemětřesení a pak teprv nastane konec všeobecný.

Jinak ovšem zní moderní vědecké náhledy a domněnky o této věci. Vyberme z nich opět nějakou. Tak člen pařížské akademie, Faey, vyslovil domněnku, že jistého dne všechen život na světě musí přestatí.

Slunce, jež se stále víc a víc ochlazuje, nabude znenáhla pevného povrchu a připraví nás o světlo i teplo a tím i o nejdůležitější podmínky všeho života. Ale i naše zeměkoule znenáhla vychládá. Tím povstávají uvnitř velké dutiny stahující do sebe vodu, a v témže poměru jak se to děje, mizí s povrchu zemského voda; do roka prý jí ubude tolik, co obnáší tloušťka papíru, a za 15 millionů let voda zmizí úplně s povrchu zemského.

Rovněž tak ubývá i kyslík a dusík ovšem nepozorovatelně; leč přec se dostaví jednou doba, kdy vzduch tak zřídne, že v něm nebude moci dýchati pražádný živoucí tvor. Lapparent, professor katolické university v Paříži, jest opět toho náhledu, že vlivy atmosférické, jež neustále částky pevné půdy nacházející se nad vodou rozptyluji a odnášejí s sebou, činí srázná pobřeží ploskými a snaží se podmanit si celý povrch zeměkoule tím způsobem, že lze již nyní předvídati čas, kdy povrch naší země bude cele srovnán a pokryt mořem.

Markýz z Ecadaillao, jenž oba tyto náhledy uvádí ve svém spise »La fin de l’humanité«, míní však, že netřeba se lidstvu znepokojovati. Dle Lapparenta je pro úplné sploštění povrchu zeměkoule třeba 4 a půl mil. let, a Faye-ova hypothésa, dle níž se slunce blíží svému ochlazení, vyžaduje doby nespočetně delší pro své uskutečnění.

Hůř by bylo a konec lidstva byl by značně bližší, kdyby byla správná theorie belgického akademika generalu Brialmonta, jenž srovnává vzrůst lidstva s cenami živných látek, jež země plodí, a dospívá k tomu výpočtu, že země může uživiti toliko 12 milliard obyvatelů.

Počet ten bude při udržení dosavadního rozmnožování se lidstva dosažen již roku 2166. Potom musí ovšem obyvatelstvo začít hynout hladem.