Jak se stavěla psychiatrická nemocnice v Bohnicích a proč jí bylo tak moc potřeba?

Novostavba Zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích u Prahy.

Stavba nového Zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích spěje ponenáhlu ke svému dokončení.

V moderní veřejné péči o zdraví a blaho človeka připadá jeden z nejvážnějších úkolů starosti o ubožáky, jimž odňato vše, co jej činí ušlechtilou, myslící bytostí na zemi, „korunou tvorstva“, „člověkem podle obrazu božího stvořeným“.

Sociologie čím dále tím více počítati musí s každoročně rapidně rostoucí položkou lidí duševně chorých, neboť vedle zla vrozeného a získaného svévolně život nervově vysilujícími poměry společenskými, boj o existenci jednotlivce i jeho rodiny stává se denně dráždivějším a vysilujícím.

A společnost téměř ve všech státech stará se o jedince teprve, když ho sama absolutně potřebuje, jeho síly tělesné i duševní, jeho daní a poplatku krve, a nehledíc mu poskytnouti úlevy a odpočinku při těžkém běhu za skývou chleba, musí se starati o něj zase teprve tehdy, když se jí stává obtížným a nebezpečným.

Stavby podobných ústavů, byť i, jak právě zde, nejúčelněji a nejvkusněji zařízených, jest vždycky takovým zkamenělým mementem společnosti, že v mnohých případech mohla předejiti jen a nepředešla. Ale tak aspoň poslední dny ubožáků budou zmírněny a polehčeny.