Mělo by se uhlí polévat vodou, aby lépe hořelo?

Jest s užitkem polévati uhlí, by vydalo větší žár čili ne?

Kuchyňská kamna
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Mezi obecenstvem jest všeobecně rozšířen náhled, že uhlí, jmenovitě kamenné, mnohem lépe hoří a vydává více tepla, když se dříve buď pokropí nebo poleje; a tážeme se, proč tak činí, nemohou dáti vysvětlení, odvolávajíce se zkrátka na všeobecné užívání a také na kováře, kteří prý by jistě uhlí nepolévali, kdyby to nebylo s prospěchem.

Náhled tento jest tak silně rozšířen mezi obecenstvem, že jest velmi těžko je o něčem jiném přesvědčovati ; avšak přece se chceme pokusiti mu dokázati, že vskutku uhlí polévati jest více ku škodě, nežli ku prospěchu.

Voda a oheň jsou dva ve svých účincích různí živlové, jak jest ode dávna známo, a nebylo by to k podivu, by právě v tomto případu jejich protivnost odpadla? Polejeme li uhlí, ať jest kamenné nebo hnědé, vnikne voda do všech jeho skulin, štěrbin a pod., tak že jest pak úplně vodou prosáklé.

Při hořeni se ovšem voda rozkládá ve své prvky, totiž kyslík a vodík, a zdálo by se, že snad právě tyto plyny při hoření dobře účinkují, neboť kyslík podporuje silně hoření a spalováním vodíku vyvinuje se teplo. Avšak voda se dá ve své součástky jen v zcela určitých poměrech rozložiti, ale nikdy zahříváním, a tu zůstává zase tou samou hmotou, jako dříve — totiž vodou — která se nerozkládá, nýbrž se proměňuje v páry.

Jest všem povědomo, že jest potřebí jistého množství tepla, by se určité quantum vody proměnilo v páry, ať jest voda v prostoru uzavřeném anebo v štěrbinách uhlí. Z toho vysvítá, že se musí notná dávka tepla, jež se hořením uhlí vyvinuje, užiti k proměnění zde obsažené vody v páry.

Pozorujeme li pak nakropené uhlí, zdá se nám, že pomaleji hoří, než suché, a že se tím snad uspoří. To jest sice pravda, že z počátku pomaleji hoří, ale hlavně proto, že uhlí nemůže přijíti do pravého žáru, dokud se veškera voda v něm se nalezající neproměnila v páry, k čemuž jest zapotřebí jistého množství tepla, o něž se stává chudší látka, která má hořeti.

Po chvíli se vyvine větší žár — avšak o úspoře se nedá zde mluviti, neboť o tu část tepla, jež se spotřebovala na proměnění vody v páry, jsme připraveni. Jak již z předu pověděno, děly se pokusy ve velkém a shledalo se, že uhlím suchým mnohem méně se spálilo, nežli uhlím mokrým.

A co se děje ve velkém, může se díti i v každé domácnosti, také zde se pravdivost toho ukáže.