Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Odkud pochází jednotlivá koření, jaká jsou nejzdravější a jakým bychom se měli vyhýbat?

původně vyšlo: O výživě lidského těla 1868, autor Karel Starý.
Máte rádi kořeněná jídla? V tom případě vás určitě zaujme historický článek z roku 1868, popisující odkud jednotlivá koření pochází a hlavně jaký mají vliv na lidský organismus.


Všeliké jiné koření.

Všelikých druhů koření domácího i cizozemského užíváme k zlepšení chuti pokrmů a na potom k povzbuzení činnosti vnitřních ústrojů těla, zejmena pak žaludku.

Nejlepší koření na světě jest hlad.

Kdo hodně pracuje a neb jinak se namáhá, má toto koření za darmo a nepotřebuje jiného; kdo však celý den lenoší a v poledne by přec rád také hodně jedl, musí užívati koření k dráždění chuti a k lepšímu trávení.

Děti a mladí lidé neměli by vedle soli a cukru nikdy dostávati pokrmy kořeněné, protože koření zejmena z horkých pásem zrychluje oběh krve, spůsobujíc klepání srdce, návaly krve, horkost v těle, dráždění mozku a jiných ústrojů tělesních.

A však ani člověk dospělý neměl by si na koření zvykati, protože žaludek a ústroje zažívací hojnějším požíváním koření v krátké době tak jsou otupené, že nekonají svou povinnost, leč když jsou opětně silným kořením k tomu podrážděné; jest to skoro jako s kořalkou; čím déle koření užíváme, tím tíže můžeme pak od něho upustiti, protože bez něho nic neztrávíme.

Věru, člověk se až zhrozí, vida, jaké množství pepře neb papriky některý rozmařilý břichopásek s pokaženým žaludkem k pokrmům svým přidávati musí, aby je zažiti mohl. Každé umělé dráždění těla však škodí a co dráždí, může velmi snadno předrážditi a pak je zle.

Obyčejně přidávají kuchařky koření k pokrmům pro lepší chuť a úpravu; budiž; dobře upravený pokrm množí chuť k jídlu a spůsobenými laskominami vyměšuje se nejen hojnosť sliny, nýbrž i šťávy žaludečné a střevní. V tom ohledu jeví se kořenění pokrmů ovšem prospěšné a nikdo proti němu nemůže ničehož namítati, když se děje v pravé míře a když pokrmy takto upravené jsou pro lidi zdravé a dospělé.

Když se však užívá koření s nerozumem, proměňuje se prospěšnost jeho v škodlivosť a to by měl každý míti na paměti.

Nevázané a nestálé náruživosti, nesmírná prchlosť a řevnivost obyvatelů horkých krajin připisuje se hlavně hojnému požívání všelikého koření. Nechť zkoumáme koření domácí, jako na př. kmín, kopr, fenykl, jalovec a neb koření cizozemské, shledáme vždy, že účinlivou látkou vždy jest nějaká voňavá silice neb těkavý olej, perně neb kořenně chutnající. Oleje tyto dají se z koření vytáhnouti a slouží pak k fabrikací všelikých kořalek.

Staří Čechové drželi také na koření, ale jejich hlavní koření byl bedrník, kmín, routa, česnek, cibule — a bylo dobře. „Pívej pivo s bedrníkem, jídej oukrop s česnekem,“ říkávali, „budeš dlouho živ.“ Jak se časy změnily! Nyní máme již takové množství všelikých druhů koření, že by k vypsání jich celé knihy bylo zapotřebí a protož učiniti můžeme zmínku jen o některých důležitějších.

Celer; kořen jeho dužnatý je snadno ztrávitelný a povzbuzuje činnost ledvin.

Petržel podobá se natí svou jedovatému kozímu pysku, jenž často mezi petrželí roste; nať jeho má však hnusný zápach česnekový.

Křen obsahuje silici štiplavou, čpavou, která dráždí oči k slzení. Podporuje činnost kožní (výpar) a činnost ledvin; chová v sobě též síru.

Česnek, cibule, ošlej; první dva druhy jsou v jižních krajinách potravou živnou, u nás více kořením; všechny tři obsahují zvláštní oleje těkavé, kteréž podporují trávení, činnost ledvin a blán slizných.

Kmín, anýz, fenykl, kopr a koryander potřebují se v domácnostech co koření velmi hojně; chválí se na nich, že účinkují na blány slizné plic, žaludku a střev a že jsou dobrým prostředkem proti nadýmání.

Hořčice připravuje se kysáním ze semen hořčice bílé neb černé; dráždí velmi blány slizné, ano i kůži, na které jak známo spůsobuje červené skvrny neb i puchýře. Dobrá hořčice poznává se zápachem a chutí; zápach stuchlý prozrazuje zboží staré a pokažené ; slabý zápach a mdlá chuť mohou naznačovati, že jest zboží jinými přísadami zfalšované.

Máta, satorej, šalvěj, marjánka a tymian, známé rostliny venkovských zahrad, v nichž se chovají pro vůni a pro chut; obsahuji oleje těkavé, jejichž účinky jsou již známé.

Kaprlata jsou poupata kře rostoucího v jižní Evropě, naložená do octa. Toto koření míchá se často s poupaty květovými blatuchy bahní, neb s nezralými plody řeřichy kapucínské; pravé poupě kře kaparového má v sobě, když je rozmočené otevřeme, čtyř y lupeny kališní, čtyry korunní, tyčinek mnoho a jenom jednu čnělku dosti dlouhou; dle znaků těchto poznají se pravá poupata nejlépe. Dobré druhy jsou šťávnaté, olivově zelené a chuti příjemně kyselé.

Podobně jako kaprlata falšuje se často šafrán, jehož veliká drahota láká prodávače k všelikým přísadám. Šafrán jsou čnělky květové rostliny stejného jmena a poznají se nejlépe takto: Několik pírek šafránu dá se do vlažné vody, čímž lístečky jeho nabubří a se rozvijí; objevuje-li každá nitka šafránová na jednom konci tři červenožluté rozšířené a na konci zubaté lístečky — jest šafrán pravý.

Zázvor jmenují se uzlovité, hlíznaté oddenky, jenž se k nám přivážejí z východní Indie. V obchodu rozeznává se zázvor bílý a černý; oba pocházejí od jedné a téže rostliny a liší se jen úpravou; černý suší se rychle a bílý jen znenáhla ve stínu, když se byl dříve oloupal. Dobrý zázvor je plný a jádrný, na lomu lesklý, žlutě bílý s kruhovitými pruhy a s červenavými tečkami na pokraji; zápach musí býti příjemně kořenný, chuť pak ostře peprná. Dráždí velmi silně.

Skořice jest kůra skořicovniku, rostoucího na ostrově Cejloně; dobrá skořice jest tenká skoro jako papír, hladká, jemně vláknitá, světle hnědá, uvnitř tmavější a červeně pruhovaná neb síťovaná; chuť jest sladce kořenná, ale palčivá, zápach příjemný, silně aromatický. Méně dobrá jest skořice kassiová, vyznačující se větší tloušťkou a tvrdostí, hrubšími vlákny, drsným povrchem a tmavější barvou; má příchuť natrpkou a štiplavou, jest ale lacinější než-li skořice cejlonská.

Hřebíček jsou nerozvité pupeny květové stromu hřebíčkového, rostoucího hlavně na ostrově Cejloně. Dobré koření hřebíčkové jest plné, jádrné, hladké, tmavohnědé a silně zapáchající; scvrklé zboží, nápadně tmavé a zápachu slabého prozrazuje, že z něho jest čásť oleje těkavého již umělým spůsobem k účelům jiným vytažena.

Nové koření neb všehochuť jsou sušené plody myrty všechutné. Nejlepší druh přichází z Jamajky; bobule jsou asi jako hrách veliké, hnědé, aromatické chuti a zápachu dosti příjemného; menší bobule jsou chutnější. Učinlivé látky jsou tytéž jako v hřebíčku.

Pepř jest po celém světě nej obyčejnějším kořením, známý ostrou a palčivou chutí, kteráž pochází od zvláštní hmoty pryskyřičnaté ; ročně zpotřebuje se na světě 50 millionů liber pepře, což jest důkazem, jak velice si lidstvo v peprném tomto a velice dráždivém koření libuj«, které jest mnohým zvířatům, jako mouchám, psům, vepřovému dobytku a j. v. otravujícím jedem.

Pepř roste ve východní Indii a na blízkých ostrovech a není vlastně nic jiného než nedozralý plod kře stejného jmena. Sbírají-li se bobule nedozralé, jest z nich pepř černý, nechají-li se však více uzráti, až se z nich slupka praním odstraniti dá, jest z nich pepř bílý. Druh černý jest ostřejší; zrna jsou tmavá, velká, plná, tvrdá a těžká. Nejlepší pepř zove se v obchodu Malabar a Bengal. Pepř dlouhý jsou sušené jehnědy pepře pěstovaného na ostrově Jávě; účinky jeho jsou ještě silnější nežli pepře černého.

Paprika podobá se palčivou chutí pepři a jest na prášek roztlučená kůra vyschlé červené bobule tak zvaného tureckého pepře ; nejvíce sází se ve Španělích a v Uhrách; ve větším množství působí jedovatě, neboť pochází z rostliny taktéž jedovaté.

Muškátový květ a ořech jsou části plodu vysokého stromu, rostoucího hlavně na ostrovech Moluckých. Květ jest obal ořechu, podobný míšku, v němž sedí náš lískový ořech; dobrý muškátový ořech jest kulatý, uvnitř celistvý, těžký a olejovitý a píchnut jehlou vypouští kapku oleje. Nadužívání muškátového koření působí mrákoty a blouznění a neměli bychom právě čeho želeti, kdybychom toho vyhlášeného koření zbaveni byli.

Vanilka jest koření nejjemnější a nejpříjemnější; pochází z horké Ameriky a jest 6—8 palců dlouhý, tobolkovitý plod rostliny pnivé. Plody tyto vyplněné velmi vonnou dužninou sbírají a suší se před uzráním; dužnina obsahuje pryskyřici, která se v podobě bělavého prášku i na zevnějšek plodu usazuje. Dobrá vanilka (celé plody) jest ohebná, tmavá a na ohmat mastná, pokrytá jako bělavým práskem a silně zapáchající; špatné druhy jsou žluté neb hnědé, suché, drobivé a zapáchají slabě. Vanilky sluší užívati jen v míře velmi skrovné, neboť dráždí nervy velice.

Ostatně se co koření užívá kůry citronu, a pomerančů, listů a plodů bobkových, hořkých mandlí a j. v. Mandle a hrozinky jsou sice chutná, ale také velmi těžce ztrávitelná přísada všech pokrmů.

Že hospodyně nebude nikdy kupovati koření na prášek rozemleté, samo sebou se rozumí.

Mnohé takové koření snadno vyčichne, k mnohému pak může prodávač snadno přimíchati prášků všelikých.


Původní zdroj historického článku:
O výživě lidského těla 1868, autor Karel Starý.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
13. listopadu 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Debata k článku Odkud pochází jednotlivá koření, jaká jsou nejzdravější a jakým bychom se měli vyhýbat?


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: