Zvířata a alkohol: je větší alkoholik medvěd, pes nebo kočka?

původně vyšlo: Národní listy - 1905, autor neuveden.
Přehánět to s konzumací alkoholu není pro člověka nic zdravého. Ale závislost na alkoholu nehrozí jen lidem, s nadšením ho vyhledává i řada nejrůznějších zvířat. Několik zajímavých zvířecích milovníků alkoholu vám přiblíží článek z roku 1905.


Němá tvář a alkohol.

Víc a více množí se případy, zaznamenávané pozorovateli zvířecího života, jimiž se prokazuje, že pocit »rozkoše« z požitku alkoholových nápojů není vyhražen toliko »koruně« tvorstva, člověku, nýbrž i bytostem, na stupnici vývojové poněkud — níže stojícím . . .

K útěše nejširších vrstev lidstva může však sloužiti fakt, že jsou to zvířata nejvyvinutějších orgánů: ssavci a ptáci, kteří se s člověkem dělí o různé požitky jeho kultury a kteří pociťují občas nutnost zapuzovali »světobol« prostřednictvím alkoholu.

Naproti tomu měkkýši a ryby postrádají dosud ústrojí, pro požitek nápojů toho druhu přizpůsobeného a tak — »ve vodě dobře se jim daří, ne tam, kde se pivo vaří.«

Zajisté nejlepším to důkazem pro moderní tvrzení, že nebudou ryb a měkkýši oněmi tvory, již člověčenstvo vystřídají, až jednou vymře . . .

U ptáků a ssavců jako u člověka dostavuje se po požití alkoholu zasvěcencům známý, ale jinak nevylíčitelný stav, nazývaný prosaicky »kocovinou«.

Prokázáno, že požívají s opravdovou, přímo obrovskou chutí alkoholu opice, sloni a medvědi.

Dostane-li se medvěd na láhev s kořalkou, neustane dříve, dokud jí nevyžunká do poslední kapky. Pak svalí se úplně spitý k zemi a vydává ze sebe zvuky, podobající se více méně rozkácené bouři. Někdy také se počne stavět na zadní nohy, snad aby ukázal, že může ještě na dvou stáli a že jej ten trošek truňku neporazil . . .

Rovněž jest zjištěno, že psi rádi pivo pijí a to často až do úplné opilosti. A kocovinu léčí tím, že se po vydatném schrupnutí rádi procházejí čerstvou, vysokou travou a pak že lehají do tepla slunečních paprsků. Hle! Již dokonce jakýsi smysl pro zachováváni diety dle osvícených vzorů . . .

Také mezi ptactvem zjištěni veselí kumpáni, nepohrdající dávkou alkoholu, at se jim podá v jakékoli formě. Především husa. Naše domácí kejhalky nejen že si s nevšední zálibou pomlsávají na alkoholických nápojích, ale i vyhledávají se vrozeným jemnocitem rostliny, které alkohol obsahuji. Zejmena je to mák, po jehož požití dostavují se u hus veškeré následky opojení. Pakliže husy požily většího množství makovic, aniž měly příležitost zapiti to vodou, stanou se přímo dovádivými rozpustilci, jimž nezbednost rejdí v těle a šlehá z očí . . .

Jinou opojnou potravou opeřenců jest — hlávkový salát. Mladé jeho lístky požívají ptáci s nesmírnou chutí, ani ne pro zahnání hladu, jako spíše z té příčiny, že salátová zeleň překypuje množstvím »rozčilujících« látek. V tom směru jsou nepřekonatelní vrabci. Větve stromů v sousedství salátových záhonů černávají se začasté hejny vrabců, štěbetajících, povykujících a hulákajících, až uši zalehají. Není divu. Jsou biízko salátu, u svého pramínku, u čerstvého prazdroje a mají k němu totéž právo jako kmotři z mokré čtvrti před svým výčepem perlové . . .

Také krocani neodeprou si požitku alkoholu. Jeden z odborných pozorovatelů nadrobil krocanu drobty chleba, do kořalky namočeného. Krocan prováděl potom kousky nepopíratelně komické. Kupkoval do výše, poskakoval do dálky, křičel jako zběsilý, skrýval hlavu do křídel, několikráte se zatočil na jedné noze, při čemž vždy upadl, stavěl se na hlavu atd.

A to vše trvalo dvě hodiny, až konečně užil prostředku osvědčeného proti opičce: šel si lehnout. A vyspav se, pospíchal na zahradu spravit si žaludek nezralými ostružinami a padavčaty jablek. Kyselostí zahánět stopy opice. Není to tak trochu dle příkladů »vyššího« tvorstva?

Rekord komičnosti dosahuje dle zjištěných fakt — opilá kočka.

Chce-li přijíti v »náladu«, vyhledá si na zahradě trávku, zvanou »kozlíčkem«, rozkouše ji a pak spokojeně brumle, pustí se náhle do tance nebo počne s báječnou rychlostí běhat do kola. Potom se položí na záda, brzo šermuje nohama, brzo vyskočí, brzo dělá kotrmelce a jiné přemety. V tělo chvíli jest kočka slepou, neboť pranic nevidí, co se kolem ní děje.

Leč dosti o opilcích z říše čtvernožců! Jinak dost možno, že by se objevil na obzoru nějaký moderní apoštol střídmosti a učinil by návrh, aby v zájmu přírody založen byl pro němou tvář třeba na akcie — spolek temperenclářů . . .


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1905, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. ledna 2022


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.