Zoufalý stav vídeňské ZOO po konci první světové války

ZOO.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Schönbrunnský zvěřinec.

Kdysi pamětihodnost Vídně, výletiště chudých a chlouba g’mütlich Vídeňáků — schönbrunnský zvěřinec — skytá dnes politováníhodný obraz.

Klece, prázdné, aleje pusté, vysoká plevel bují skoro ve všech dvorech, klecích a umělých skalách. A jen ještě několik exemplářů, nanejvýše vyhublých zástupců zvířeny, pokouší se zachrániti bývalou reputaci schönbrunnského zvěřince.

Z medvědů zůstali tu pouze jediný hnědý a párek medvědů polárních, kteří následkem nedostatku mýdla podobají se spíše svým soujmenovcům z velehor himalajských. Chodí smutně, hladově, očichávajíce se co nepřátele, zkracující se vzájemně o potravu.

Pak tu jsou ještě neúnavně bez cíle, z jednoho konce na druhý bloudící vlci a šakalové. Jediný slon „mädi” jest posledním zbytkem kdysi údělené, všemi návštěvníky obdivované rodiny. Žirafy zmizely, ba možno říci dobré dvě třetiny schönbrunnských zvířat zašla — válka je zhubila.

Kdysi tak nad míru hrdí opeřenci přestali býti monarchisticky domýšliví a žerou s pravým republikánským hladem kurky chlebové. Hlad ano hlad — je příznakem žebráků — — — Jen orel raděj nechce nic — než by zobal vídeňský chléb — on elegantní dravec a chleba.

Kachny a husy staly se již dávno obětí masitých dnů. Velbloudí se tlačí chtivě ku mřížoví a v oddělení vysoké zvěře jest dokonce jelen, který nejen že žere chléb, ale dokonce i papír v němž mu jej návštěvník hodil.

Byl by věru čas, aby se těch ubohých tvorů někdo ujal, než-li aby se tak hladem nechali mučiti. Mnohé exempláře již. podnebí, jako opice a p. s výjimkou lva a tygra dávno již pošly. Ani ty válka neušetřila.