Život Židů v českých zemích po třicetileté válce: zažívali útlak a nenávist od vrchnosti i obyčejných lidí

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Rakousko po válce třicetileté - 1890, autor Prof Dr. Frant. Šujan.
Nenávist k Židům rozhodně nezačal až Hitler před rozpoutáním druhé světové války. Text z roku 1890 vám ukáže, jak se v Čechách žilo Židům před několika staletími po skončení třicetileté války. Ani tehdy tu neměli lehký život, nicméně podle dobového článku měli na takovém postavení podíl i sami Židé.
Následující text pochází z roku 1890

Židé v českých zemích po 30leté válce.

Mezi katolíky bylo v zemích koruny české po válce třicetileté také něco Židů. Židé bývalí často vypovídáni ze zemí císařových, na příklad roku 1559, 1582 atd., ale vždy podařilo se jim penězi zastaviti rozkazy královské, takže zůstali v zemích těch, ale bez veškerých práv naproti vládě i soukromému násilí.

Náhradou za nedostatek právní ochrany byl jim veliký zisk, jaký měli z obyvatelstva křesťanského. Za války třicetileté počet Židů v zemích našich se snad rozmnožil, poněvadž po roce 1648 všude nastává reakce proti Židům.

Roku 1650 císař v proposici své sněmu moravskému vytýká, že prý mnoho Židů usazuje se na statcích vrchnostenských, což prý porušuje jus regale, a nařizuje: kde Židé od ledna roku 1618 se usadili buď jako usedlí, správci, pachtýři atd., mají bytí ze země vypuzeni. Rovněž v Čechách rok 1618 ustanoven pro Židy za normální.

Sněm zemský roku 1652 o nich ustanovil: Židé, kteří se od r. 1618 bez J. M. C. a H. dovolení do království českého vlouditi, také kteří kdekoli v Čechách jaká cla a mejta najatá mají, i také kteří proti zápovědi křesťanskou čeleď sobě k službám chovají, aby dle pokuty l. 1650 vyměřené trestáni i také skutečně ven z Čech vyhnáni byli.

Tehdy bylo prý v Čechách 3589 Židů. Pokutu zmíněnou ustanovil sněm roku 1650: »aby žádný Žid ani Židovka žádnou křesťanskou čeleď ve svých obydlích nepřechovávali k jich hmotným pracím ani k jakémukoliv posluhování pod pokutou 30 kop míšenských. Kdoby se nepolepšil, tomu má se znamení na těle vypáliti a z celého království má ihned vypověděn býti.«

Také ve Slezsku Židé mnoho se rozmnožili, zvláště na venkově krčmy a v některých větších městech (Vratislav, Hlohov) peněžité obchody na sebe převedli. Po roce 1648 i tam všude nastává reakce proti nim, všude dovoláváno se r. 1582 jako normálního a na mnohých místech skutečně počato s vypuzováním Židů, na příklad roku 1656 byli vypuzeni ze všech zemí biskupa vratislavského.

Z uvedených snesení viděli, že postavení Židů nebylo nikde příznivé a skvělé, však byli tím sami vinni. Kde Židé byli, hleděli vždy a všemožně co nejvíce vyzískati z lidu křesťanského, začež lid splácel jim nenávistí, spíláním a často i pronásledováním.


Původní zdroj historického článku:
Rakousko po válce třicetileté - 1890, autor Prof Dr. Frant. Šujan.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
22. března 2023


Diskuze k článku „Život Židů v českých zemích po třicetileté válce: zažívali útlak a nenávist od vrchnosti i obyčejných lidí“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.