Účtárna.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Něco o rozpočtu.

Slovo »budget«, jímž se dnes nejčastěji označuje státní rozpočet, je původu starofrancouzského — bouge, bougette (vzniklé z latinského bulga — váček na peníze), bylo přeneseno normanskými výbojci do Anglie, kde budgetem nazývány pak vývody kancléře pokladu o stavu financí.

Odtud se dostalo do Francie a označovalo od roku 1802 státní rozpočet. — Rozpočet nebyl vždy tak samozřejmou a nezbytnou věcí jako dnes. Státní a panovníkovo hospodářství bývalo totiž jedno a totéž a účtování bylo tedy soukromou věcí hlavy státu.

Vedení účtů stalo se nutným teprve značně později, když vládce se musil stále častěji uchylovat k prosbám o pomoc stavů. Ale o nějakém hospodářském plánu nebylo stále ani potuchy.

Až osvícený absolutismus (vlivem merkantilistické státní hospodářské politiky) přinesl u nás první opravdový finanční a hospodářský plán (roku 1766), jenž ovšem byl tajný a sloužil jen administrativě za instrukci.

K prvnímu veřejnému rozpočtu v Rakousku došlo teprve roku 1848. Od roku 1867 se pak již budgetování dálo ve formách, celkem dodnes zachovávaných.

— I u nás, jako téměř ve všech státech, musí vláda podat rozpočtovou osnovu nejdříve poslanecké sněmovně, jež má na rozpočet rozhodující vliv. Původ této ústavní instituce jest hledati v Anglii: peerové přenechali — z ošklivosti před číslicemi, jak myslí Victor Hugo, — dohled nad státním pokladem sněmovně obcí, která ovšem dovedla tohoto útlocitu lordů dokonale využíti k upevnění své politické moci.

Podle anglického vzoru strhly pak tuto prerogativu na sebe všechny dolní sněmovny, ač ovšem dnes už horní komory jsou poněkud materialističtější, než kdysi peerové angličtí.