V čem byly korunovační klenoty ruských carů lepší než britské korunovační klenoty?

původně vyšlo: Lidové noviny - 1922, autor neuveden.
Britské korunovační klenoty jsou se svým s obřím diamantem jménem Koh-i-Noor poměrně známé. Korunovační klenoty, používané v Rusku ke korunování cara, ale obsahovaly diamant ještě větší. Řadu dalších zajímavých informací o korunovačních klenotech ruských carů vám nabízí článek z roku 1922.


O ruských korunovačních klenotech.

Před zánikem carství na Rusi byly v brilantové komnatě zimního paláce v Petrohradě uloženy dvorní a korunní klenoty ruské veleříše.

Koruna měla cenu jednoho milionu a jednoho sta tisíc rublů (předválečných) a sestávala ze dvou symbolických polovicí, které naznačovali měly bývalou východní a západní polovici římské říše. Mezi oběma polovicemi na zvláštním podstavci z velikého rubínu vznášel se zlatý kříž s pěti velikými démanty.

Velkolepá tato koruna byla na rozkaz carevny Kateřiny II. hned potom, kdy na trůn ruský nastoupila, objednána u dvorního klenotníka Jeremiáše Pauziče, rodem ze Ženevy. Tento obdržel k disposici všechny korunní diamanty a pracoval dnem i nocí, jen aby se svojí prací byl hotov do korunovace carevniny, která s velikou slávou a nádherou dala se korunovali podle pravoslavného kalendáře dne 22. září roku 1767. Kromě onoho rubínu zdobena byla koruna samými démanty a 54 velikými pravými perlami.

Ještě skvostnější bylo říšské žezlo, které kázal zhotovili pro svou korunovaci, která se konala 5. dubna 1797, car Pavel. Skvělo se překrásným diamantem, jehož jméno »Lazarev« nebo »Orlov« bylo známo po celém světě a o němž koluje tolik pověstí. Byl prý zasazen jako oko velikého zlatého Iva před trůnem velikého mogula v Přední Indii, putovat potom jako kus skla nebo topasu z jedné ruky do druhé, až jej dostal arménský kupec jménem »Lazarev«, jenž jej přinesl s nebezpečenstvím života do Petrohradu a nabídl ke koupi carevně Kateřině II.

Carevně se zdálo, že cena diamantu je příliš veliká a proto odnesl Lazarev s nepořízenou svůj poklad do Amsterodamu v Nizozemsku, tehdejšího to střediska obchodu s diamanty. Tam jej koupil hrabě Orlov za 450.000 rublů, dal ho brousiti a darem položil své panovnici Kateřině II. k nohám.

Při tom vymohl pro Lazareva diplom šlechtický a roční rentu dvou tisíc rublů. »Orlov« vážil 194¾ karátů, tedy o 811/16 karátů více než anglický Kohinor. Měl překrásný lesk a byl roku 1865 ceněn znalci na 2,399.410 rublů (předválečných). Na něm stál na žezle překrásný emailovaný dvoukřídlý carský orel.

Toto žezlo 81 centimetrů vysoké sloužilo také při korunovaci cara Mikuláše I. ve Varšavě, při kteréžto příležitosti byl na něm upevněn ještě jeden dvoukřídlý orel se znakem Polsky. I říšské jablko bylo zhotoveno při korunovaci cara Pavla. Bylo ze zlata a mělo pás, zdobený trojí řadou překrásných briliantů, v jejichž středu zasazen veliký démant.

Koruna carevnina měla tutéž podobu jako koruna carova, byla však mnohem menší. Byla složena ze samých briliantů, které tvořily rosety a kříž. Zhotovena byla ke korunovaci carevny Marie Alexandrovny u klenotníků Michollse a Plinkeho. Stejně skvostně a samými diamanty byly posety odznaky řádu sv. Michala, jež mívali car a carevna při korunovaci.

Cena všech korunních klenotů carských byla před válkou kolem dvanácti milionů rublů.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1922, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
16. března 2022


Diskuze k článku „V čem byly korunovační klenoty ruských carů lepší než britské korunovační klenoty?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.