Rok 1936: Další neúspěšná výprava na Mount Everest. Proč je tak těžké zdolat nejvyšší horu světa?

původně vyšlo: Národní listy - 1936, autor Smil.
Dnes si můžete zájezd do Himálaje a na tamní nejvyšší horu světa koupit v běžné cestovní agentuře, specializované na dobrodružné zájezdy. V roce 1936 byl ale Mount Everest ještě marným snem nejlepších světových cestovatelů, dobrodruhů a horolezců. Dobový článek vám o neúspěšných snahách zdolat Mount Everest prozradí více.


Mount Everest nedobytný.

Včera jsme přinesli Reuterovu zprávu z Darjeelingu, podle níž anglická vědecká výprava, jež se po delší dobu snažila proniknout na vrchol nejvyšší hory světa, Mount Everestu, definitivně upustila od dalších pokusů. Výprava se v nejbližší době vrátí zpět do Indie.

Před nedávnem ještě ujišťovaly zprávy o výpravě, že se tato nedá odstrašiti nepřízní počasí a stůj co stůj bude pokračovat v úkolu, jejž si vytkla. Jak viděti, expedice od svého předsevzetí upustila, nebo správněji řečeno, byla nucena od něho upustit.

Nezdar anglické výpravy, podniknuté přesně dvě leta po tragickém konci výpravy německé ventiluje otázku, zda nejvyšší hora světa, přes 8800 metrů vysoká, je vůbec dostupna člověku při použití běžných horolezeckých metod.

Nejproslulejší alpisté stojí na stanovisku, že žádná hora světa není ,,nezlezitelná“. Všechny horolezecké problémy, pokud se vyskytly v Alpách i mimo Evropu, byly postupně rozřešeny. Hory vyčnívající nad 7000 metrů, na příklad Aconcagua, byly zlezeny; proč by se měla předem vylučovati možnost, že lze dobyti i Mount Everestu?

Netřeba zdůrazňovat, že dosíci takového cíle je ideálem horolezecké ctižádosti, a že tato ctižádost nepopřává klidu mnohým alpistům. Na vrcholku Mount Everestu není jistě žádné zlato, a nenaleznou se tam diamanty. Třpytí-li se tam něco, je to jenom sněhový krystal, nebo panenský ledovec. A přece onen titanlsmus, o němž mluví prastará báje, ona touha ztéci nebeské výšiny — dříme až do dvacátého století v duši lidské.

Poslední himalajské výpravy anglické zúčastnili se jenom horolezci prvého řádu (jiným by taková myšlenka nepřišla ani na mysl). Mimo tuto fysickou zdatnost stály účastníkům k disposici bohaté pomocné prostředky, poznatky získané z předešlých výprav, znamenité zkonstruovaná meteorologická stanice, zkrátka vše, čeho výpravě bylo zapotřebí.

Je téměř vyloučeno, že se v přípravách stala chyba, nebo bylo něčeho opomenuto. Lze vyjiti z předpokladu, že se v tomto případě stalo a vykonalo vše, co je v lidské moci. Logický závěr, jenž z toho vyplývá, vyznívá v ten smysl, že himalajský obr přesto stále vítězně vzdoruje lidským trpaslíkům, a bude ještě dlouho vzdorovat. Zkušení horolezci vědí, že nejvyšší hory nebývají vždy nejtěžší pro výstup.

Nejvyšší hora evropská Mont Blanc patří k horským masivům, které lze snáze zlézti, než hory mnohem nižší. V Himalajích je tomu však jinak. Tu přibývá potíži s výškou, a to nejen proto, že himalajské velehory jsou i po stránce horolezecko-technické těžkým problémem, ale že s výstupem do výše nastávají mimořádné potíže tělesné, zejména potíže srdeční a plicní, způsobované řídkostí ovzduší.

To potvrzují i zprávy, které docházely dosud o osudu himalajské výpravy. Horolezci byli nuceni zápasit nejen s fysickou sklíčeností a nevolí, kterou jim způsoboval ve výšinách krevní tlak a dech, ale vedle toho bylo jim zápasiti též s horolezeckými dobrodružstvími nejnebezpečnějšího druhu: sněhovými vichřicemi a lavinami. I když se podnikne výprava za nejpříznivějších podmínek povětrnostních, přece jenom délka doby, jíž je třeba k výstupu na velehory himalajské, nedovoluje uniknouti katastrofální změně počasí.

Angličtí odborníci docházejí proto k závěru, že lidská noha stane na vrcholku Mount Everestu jen tehdy, podaří-li se podstatně zkrátit dobu, jíž bylo dosud třeba k výstupu do nejvyšších pásem Himalají.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1936, autor Smil.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
26. dubna 2022


Diskuze k článku „Rok 1936: Další neúspěšná výprava na Mount Everest. Proč je tak těžké zdolat nejvyšší horu světa?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.