Rok 1934: Vraťme oslavám 1. máje původní význam! Komunisté Svátek práce jen zneužívají

původně vyšlo: Národní listy - 1934, autor R. Kopecký.
Pamatujete povinné oslavy 1. máje, kdy jste jako školáci nebo zaměstnanci museli jít do průvodu a manifestovat tam podporu komunistické straně? Článek z roku 1934 vám ukáže, že už dobách první republiky komunisté Svátek práce zneužívali ke své propagandě. Přesto je ale v zájmu nás všech v oslavách 1. máje pokračovat.


Náš 1. květen.

Májové oslavy mají již tradici, ale jejich obsah se mění. Zprvu byly jen protestem a vyhrůžkou. Socialistické hnutí, počínající se organisovati, zvolilo tento den k protestu proti sociálnímu řádu a k vzpomínce na oběti chicagské vzpoury.

V tento den chtělo ukázat svoji sílu hnutí, jež podle slov svého čelného vůdce věřilo, že proletariat nemůže ztratit nic, než své okovy. A ovšem, chtělo důrazně připomenout své nepřátelství ostatní společnosti.

Nic tak nevyznačuje náladu, jaká ovládala majové oslavy, když se marxismus zmocnil vedení socialistického hnutí, jako slova písně, jež zněla a zní dosud na všech májových projevech: „Krev naše prolévána katy, my oplýváme slzami, však, přijde jednou den odplaty — a potom budem soudit my!“

Tam, kde se dostal marxismus k neomezené moci, mohou oběti režimu zpívat si potichu tuto starou revoluční hymnu beze změny. Ovšem, hodně potichu, aby to neslyšeli lidé, kteří dříve pěli hlasitě o zjevu volnosti.

Mohlo by se zdát nevhodným počínáním pokračovati v tradici svátku, který měl třídní povahu a byl namířen nenávistně proti všem, kteří nepřísahají pravověrně na marxistické evangelium.

Nebylo-li by lépe, nechat ten den bez povšimnutí?

Postavit se na toto stanovisko, znamenalo by zavírat oči před skutečnostmi. První máj není už jen dnem mobilisace marxistických šiků, stal se dnem manifestaci všech názorových a stavovských skupin a u nás, jako v některých jiných zemích, byl i státem uznán za den sváteční.

Demokratický nacionalismus, který nepřichází hlásat pomstu, který nechce boje v národě, ale jeho sjednocení a sdružení k velkým úkolům, vytýčeným minulostí a přítomností, aby byla zajištěna budoucnost, musí vystoupit, aby byl protiváhou. Zajisté, jeho hlavním svátkem nebude 1. květen, ale 28. říjen. To neznamená, že by měl umlknout v den 1. května.

První květen, den rozjásané přírody, musí dostati zase svůj pravý ráz.

Nikoliv den pochmurných hesel a hrozeb, ale den radostné naděje. Ať jsou časy zlé a těžké, ať jsou mraky na obzoru, my žijeme a sílíme vírou, že bude lépe a že národ, sjednocený a sobě věrný překoná všechny bědy.

Bude potřebí práce. Bude vykonána. Bude potřebí i obětí. Budou přineseny. Ať bude jakkoliv, vždy bude nakonec dobře, zůstaneme-li si věrni. Nestýskat si, nechmuřit se, neutíkat se k slovům tam, kde je potřebí vytrvalé práce a oddanosti. A dodejme: i radosti a chuti k životu.

Ano, je potřebí u nás více chuti k životu, více radosti z žití. Právě proto, že jsou časy zlé a neskrblí těžkostmi a bolestmi, musíme se učiti hledat radost. Doznejme, bude to někdy těžké, ale půjde to, když pochopíme, že radost stojí za to, aby byla hledána.

A tato radost je ukryta ve všem, na co pohledíme, rozsévá ji květnové slunce a úsměv děcka, přináší ji vlahý větérek i zrosený květ. Dává ji práce, ať je sebe všednější, dává ji naděje. Den, který je ozářen sluncem, má nám to připomenout.

Doba je zlá, pro nás i pro národ, ale nevěšme hlavy. Nebuďme národem stýskalů a bolestínů. Muž chodí vždy vzpřímen a nezlomen, vždy dovede nalézti rovnováhu.

Muž, který neztratil hlavu, najde vždy radost ze života. Najde ji pro sebe i své drahé, najde ji i pro svůj národ. První máj demokratického nacionalismu není den chmur a hněvu, hrozeb a nenávisti. Je to den lásky k životů a národu. Den optimismu, který nemůže býti ničím potlačen.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1934, autor R. Kopecký.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. května 2022


Diskuze k článku „Rok 1934: Vraťme oslavám 1. máje původní význam! Komunisté Svátek práce jen zneužívají“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.