Rok 1925: Proč Američané propadli žvýkání žvýkaček, ale u nás o tuhle americkou zvláštnost nikdo nestojí?

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Lidové noviny - 1925, autor fš.
Dnes se nám zdá žvýkání žvýkaček jako běžná záležitost, kterou občas provozují děti i dospělí. Jak vám ale ukáže článek z roku 1925, tak tehdy se u nás ani přes veškerou reklamu žvýkačky ještě neprosadily. K velké oblíbenosti u nás přispěli až o hodně později američtí vojáci na konci druhé světové války.
Následující text pochází z roku 1925

Žvýkací guma.

Žvýkání gumy se u nás neujalo. Zapouštělo kořeny několikrát, ale ani nejšikovnější americká reklama nebyla nikdy s to přesvědčiti naši mládež o výhodách, které poskytuje žvýkací guma práci lidského zažívacího ústrojí bohatým tvořením slin a lidskému organismu podporou všech sil.

V Americe dovedla tato reklama přesvědčiti asi kde koho, protože z prvního továrníka žvýkací gumy se stal za třicet let takový miliardář, že tento král žvýkací gumy platí ročně 3 miliony dolarů daně z přijmu.

Představte si, co se musí napracovat čelisti milionů lidí na žvýkací gumě, než její výrobce může zaplatit jenom na dani z přijmu za rok přes 100 milionů Kč!

Ale dovedete si to představit vůbec, jak se žvýká guma?

Dovedete si představit, co jste nikdy neviděli?

Kdysi přijel do Gruže zaoceánský parník President Wilson, který náleží terstskému Lloydu. Přijel z Ameriky a z jeho útrob vylovil malý parníček asi padesát lidí různého stáří a národností a vysadil je na molo.

Několik Američanů, kteří přijeli s elegantními zavazadly na sklonek jarní sezony dubrovnické, několik vracejících se Dalmatinců, kteří přijeli z nového světa se svými uzly trpkého zklamání, několik obchodních agentů, několik neurčitých tváří, které mohly náležet sovětským emlsarům stejně jako majitelům naftových poli.

Parníček vyžvýkal pomalu těchto padesát lidí s jejich zavazadly i dušemi, sluneční úpal poledních hodin přitiskl se na tento hlouček těžkým příklopem, který zastavuje každý prudčí pohyb.

Hlouček musel čekat na pasovou a celní prohlídku a scvrkl se téměř v ospalé únavě nepochopitelně dlouhého čekání, jaké bývá a musí být při každé takovéto úřední proceduře.

Dívali jste se na ty lidi a všechno vám splývalo v tomto hloučku dohromady, tváře mizely, oči se zavíraly, žeh slunce stíral všechno, co na kom bylo výrazného a osobitého.

Jen jedna bytost byla živá. Modrý kostým, modrý klobouk, haroldovské brejle s širokými černými kostěnými obručemi, podlouhlá hubená tvář stejně ženská jako mužská, a čelisti té tváře nepřestávaly žvýkat.

Byla to snad americká guvernantka nebo úřednice nějaké sekty, ale v jednotvárné a vytrvalé práci jejích čelistí, které žvýkaly a žvýkaly a žvýkaly s tvrdošíjností setrvačníku, se vyjadřovala houževnatost, která jediná oživovala tento hlouček vyvržený zámořským světem na dalmatský břeh.

Toto žvýkáni bylo život, tuhý jako aqave, neumořitelný jako chaluhy v moři, nezastavitelný jako mořský příboj, proti němuž i jižní slunce je bezmocně.

Nyní teprve se vám objevuje smysl této houževnatosti, když víte, že miliony čelistí musí takto žvýkati, aby jeden člověk v Americe mohl platiti přes sto milionů Kč daně z příjmu ze žvýkací gumy.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1925, autor fš.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
2. června 2023


Diskuze k článku „Rok 1925: Proč Američané propadli žvýkání žvýkaček, ale u nás o tuhle americkou zvláštnost nikdo nestojí?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.