Rok 1925: Kolik máme v Československu telefonů a jaká je předpověď vývoje cen volání?

Čs. telefonní síť.

Poštovní statistika, o jejichž některých částech již také Lidové Noviny přinesly zprávu, podává také přehled o stavu československé telefonní sítě, která je jedním z měřítek rozvoje hospodářského života.

Srovnání dat za poslední čtyři leta ukazuje po stránce technické nepopiratelný pokrok, byt poměrné pomalý. Počet účastnických stanic v republice byl roku 1921 celkem 81.614, předloni už jich bylo 92.139 a loni 100.870. Počet ústředen sloupl za tato čtyři leta z 1258 na 1544, počet veřejných hovoren z 1483 na 1878. Počet místních sítí stoupl z 926 na 1109.

Loňského roku připadá na jednu veřejnou hovornu (bez veřejných telefonních automatů) průměrně v celé republice 7486 obyvatel, což ovšem je číslo poměrně vysoké. Ještě vyšší číslo, než tento průměr, vykazují obvody pošt. ředitel. bratislavského a košického, také však ředitelství pražské je vybaveno veřejnými hovornami hůře, než průměr republiky.

Lépe, než průměr, je vybaveno ředitelství v Pardubicích, v Brně, a nejmenší číslo obyvatel, připadajících na veřejnou telefonní hovornu, vykazuje obvod ředitelství v Opavě, který ovšem je daleko menší, než obvody ostatních ředitelství pošt a telegrafů.

V obvodu užhorodském (košického ředitelství) připadá veřejná hovorna na 18.490 obyvatel, v obvodu košickém na 10.251 obyvatel, v obvodu pražském na 7828, bratislavském na 8480, pardubském na 6894, brněnském na 6059 a opavském na 5144 obyvatel.

Za těchto okolností má nejpříznivější číslo veřejných hovoren telefonních Slezsko, kde na 100.000 obyvatel připadá 20 veřejných hovoren a automatů, kdežto na Moravě 18, v Čechách 15, na Slovensku 12 a na Podkarpatsku 5.

Hustotou účastnických stanic (hlavních i vedlejších) jsou však na prvém místě Čechy, kde připadá na 10.000 obyvatel celkem 96 stanic, kdežto ve Slezsku 78, na Moravě 69, na Slovensku 32 a na Podkarpatsku 12. Pro celou republiku je průměr 72 stanic na každých 10.000 obyvatel.

V Čechách připadá na 1 obyvatele ročně asi 17 telefonických rozhovorů, na Moravě 11, ve Slezsku 13, na Slovensku 5 a na Podkarpatsku sotva 2. Při tom loni nastal v Čechách, na Moravě i ve Slezsku podstatný úbytek rozhovorů, což souvisí patrně s drahotou telefonu u nás; pouze na Slovensku a Podkarpatsku nastal i loňského roku vzestup rozhovorů, neboř tam není telefonní síť ještě ani zdaleka vybudována podle nejnutnější potřeby a každé její rozšíření se projeví vzestupem hovorů.

Celá telefonní statistika československé republiky je dokladem jistého pokroku, ovšem — jak řečeno — pomalého. Nelze ji srovnávali se statistikou vyspělých zemí po stránce telefonní, jako na příklad je Švédsko, ale za daných poměrů a obtíží, které bylo nutno po převratu překonávat, se stalo v tomto oboru dost pozoruhodného.

Cenově ovšem československý telefon dosud úplné nevyhovuje, a zdá se, že nebude vyhovovat ještě dlouho.