Rok 1922: Obec Rýmařov? Ne, správně je to Římařov!

Pohlednice »Gruss aus Römerstadt«.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Římařov či Rýmařov?

Původní r domácí i cizí se v českém jazyce za určitých podmínek mění v ř; srovn. jména tvořiti, tvořec, tvář, řepa, řeřicha, Jiří, Vavřinec atp.

Tak také cizí jméno moravského města Römerstadt, dříve Reimarstadt (Reymarstat 1351) v českých ústech znělo Římařov; sr. Rzimarzow 1406 v Deskách Olomouckých VII., 19. Místopisná komise, zřízená při moravské správě politické, navrhla, aby toto české pojmenování bylo obnoveno.

Němci budou dále říkali Römerstadt, ale pro českou úřední praksi není důvodu udržovali poločeské znění Rýmařov.

Proti obnovení názvu Římařov podal však námitky odbor Národní Jednoty pro severozápadní Moravu v Rýmarově — skrze olomoucký sekretariát Národní Jednoty — ježto prý dosavadní české jméno Rýmařov je výstižné (vzhledem k původu jména od osobního Reimar) a zvučné, kdežto nového pojmenování prý má člověk plná ústa a myslí si při něm lež (!) nebo nemyslí vůbec nic.

Z úst českých zní jistě podivně námitka, že dvou ř má člověk plná ústa, když máme v češtině slova jako řeřicha, řebřík, řeřavý (žeřavý) atp. Ale zajímavé je, že Římařovští či Rýmařovští ve svém protestu konstatují, že prostí lidé, třeba jim byla adresa známa, přece adresují Římařov nebo Římaňov.

Římařovští tedy bezděky potvrdili, že historický tvar Římařov žije dosud v obecném jazyce. Místopisná komise bude jim za toto zjištění kontinuity starého historického názvu a dnešního usu vděčna, ale ovšem tím méně smí upustit od svého návrhu.

České pojmenování německého města Römerstadt bylo a je Římařov.