Drahý poliček.
Obyčejně říkalo se i v Českách, když došlo k nějaké »fackovací aféře«, že facka stojí pětku. Zajímavý obrázek podobného rázu přinášejí nyní některé listy.
V jedné petrohradské hospodě sešla se veselá společnost umělců, novinářů, bohémů, a všichni byli poněkud rozjaření carskou vodkou a jinými nápoji, arciť nevařenými pro abstinenty. Zábava stávala se stále živější a mluvilo se také o vlasteneckém cítění a pocitu osobní důstojnosti ruského člověka.
Přítomný Angličan, jakýsi pan Ramset, měl o ruském člověku míněni nevalné a v hádce vyslovil se dokonce, že fackováni je v Rusku laciný a pohodlný způsob urovnáni sporů, ježto facka stojí v Rusku pouhé tří rublíky, placené do ruské státní pokladnice.
Jenom jeden občan odporoval Angličanu, žádaje důkaz. A nachmelený syn Albionu opravdu na to přistoupil vyňal z tobolky tři rublíky, zazvonil na obsluhujícího číšníka, vlepil mu důkladnou facku a spolu vtiskl mu do ruky připravené peníze.
Ale se špatnou se potázal: číšník měl skutečně tolik cti v těle, že hodil Angličanovi peníze pod nohy a zavolal »gorodového« (strážníka), by útočníka zatkl. Angličan putoval tak do chládku, a věc dostala se před soud. Soudce nepovažoval věc za žert a odsoudil pana Ramseta ku 14denní vazbě na policii.
Celá věc vzbudila v Petrohradě značnou pozornost a velké rozhořčení proti »tupiteli ruského národa«.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1912: Je pravda, že v Rusku stojí facka jen pár rublů?“