Rok 1909: Smutná historka o chudém výherci loterie, bicyklu a spravedlnosti

Spravedlnost.

Jednou si paní Štěstěna spletla svoje poslání a dala vyhrát los chudému drátěníčkovi. Co si měl dráteníček koupit? Už dávno toužil po velocipedu, koupil si tedy velociped. Pěkný, nejnovějšího vzoru. Dráteníček sebral velociped a že neuměl jezdit, vedl si ho domů, pochlubit se svým štěstím.

Ale nedošel daleko. Za městem zastavil ho četník a kde že vzal velociped. Dráteníček vypravuje, že vyhrál los, že si kolo koupil, ale četník nevěří. To prý by moh’ každý říct a hajdy zpátky do města.

Ve městě podařilo se dráteníčkovi dokázat pravdu svých slov a četník mu daroval svobodu.

Sebral dráteníček kolo a pustil se znovu na cestu. Šťastně došel až do vsi daleko za městem a četníka nepotkal. Bylo to v době „bumlů“ a četníci byli ve městě. Ale ve vsi zahleděl se nedůvěřivě na „velocipedistu“ obecní policajt a pln radosti, že chytil zloděje, podrobil dráteníčka výslechu.

Výsledek byl, že dráteníček putoval do města po druhé, aby přesvědčil stráž bezpečnosti, že je poctivým člověkem. Vyšel ospravedlněn na ulici a umínil si, že kolo pošle domů drahou.

Zamířil k nádraží, ale tam chytil ho za límec policajt a nedbaje omluv a vysvětlování, vlekl jej za průvodu diváků na komisařství.

- - -

Touže dobou pospíchal k nádraží elegantně oděný pán, s cestovní napěchovanou brašnou v ruce a zastavil jiného strážníka. Kudy prý by přišel k čekárně I. třídy, ptal se lámanou češtinou a kde se prodávají lístky k rychlíku.

Strážník ochotně dovedl pána až na místo, všecko mu zdvořile ukázal a vysvětlil a cizinec odjížděl za 10 minut k Hamburku.

Byl to kasír, který právě „okradl“ banku o sto tisíc a odnášel je do Ameriky.