Počet knih od dob Gutenbergových vytisknutých.

Na počátku devatenáctého století vypočítal francouzský učenec Gabriel Peignot počet knih, jež byly od Gutenbergových dob vytisknuty.

Počet ten páčí se na 3.313,764.000 svazků. Z nich se však do jeho doby zachovala len asi jedna třetina. Možno předpokládati, že z knih těch sotva jedna pětina dnes ještě existuje, neboť většina jich pozbyla vědecké ceny a udržely se jen ve velkých knihovnách.

Od té doby rostl počet knih mnohem rychleji, neboť stroje se zdokonalily a knihy se staly lacinějšími a širšímu obecenstvu přístupnějšími.

Jeden americký bibliograf vypočítává počet v Americe vydaných knih následovně: 420 milionů v rodinných knihovnách. 150 mil. v soukromých sbírkách, 60 milionů na skladě o vydavatelů a knihkupců, 50 milionů ve veřejných knihovnách, 12 mil. v knihovnách školních a v universitách, 8 mil. u studentů a soukromníků.

V západní Evropě páčí počet knih na 1800 milionů, ve východní na 800 milionů svazků a v jiných dílech světa na 240 milionů. V celku tedy na 3540 mil. Výpočty ty nezdají se však býti správnými, neboť v Číně a v Japonsku bylo zajisté mnohem více knih vytisknuto, než udává.

Jmenovitě v Japonsku panuje skoro knižní manie a kromě překladů vědeckých knih, jež jsou nezbytny pro vzdělaný svět, zaplavuje se Japonsko beletristickou a lascivní literaturou, která i v civilisované Evropě nalézá veliké obliby.

Přísně vzato, nemožno v Japonsku mluviti o lascivní literatuře v našem slova smyslu, neboť Japonci mají zcela jiné názory o pohlavním studu, a knihy, jež by byly o nás přísně zapovězeny, prodávají se tam veřejně a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Mimo to jest známo, že národní školství v Japonsku jest na vysokém stupni a mnohem více lidi umí čísti a psáti, než v některých evropských státech.