Rok 1908: Zvláštnosti knižního trhu v Japonsku

Počet knih od dob Gutenbergových vytisknutých.

Na počátku devatenáctého století vypočítal francouzský učenec Gabriel Peignot počet knih, jež byly od Gutenbergových dob vytisknuty.

Počet ten páčí se na 3.313,764.000 svazků. Z nich se však do jeho doby zachovala len asi jedna třetina. Možno předpokládati, že z knih těch sotva jedna pětina dnes ještě existuje, neboť většina jich pozbyla vědecké ceny a udržely se jen ve velkých knihovnách.

Od té doby rostl počet knih mnohem rychleji, neboť stroje se zdokonalily a knihy se staly lacinějšími a širšímu obecenstvu přístupnějšími.

Jeden americký bibliograf vypočítává počet v Americe vydaných knih následovně: 420 milionů v rodinných knihovnách. 150 mil. v soukromých sbírkách, 60 milionů na skladě o vydavatelů a knihkupců, 50 milionů ve veřejných knihovnách, 12 mil. v knihovnách školních a v universitách, 8 mil. u studentů a soukromníků.

V západní Evropě páčí počet knih na 1800 milionů, ve východní na 800 milionů svazků a v jiných dílech světa na 240 milionů. V celku tedy na 3540 mil. Výpočty ty nezdají se však býti správnými, neboť v Číně a v Japonsku bylo zajisté mnohem více knih vytisknuto, než udává.

Jmenovitě v Japonsku panuje skoro knižní manie a kromě překladů vědeckých knih, jež jsou nezbytny pro vzdělaný svět, zaplavuje se Japonsko beletristickou a lascivní literaturou, která i v civilisované Evropě nalézá veliké obliby.

Přísně vzato, nemožno v Japonsku mluviti o lascivní literatuře v našem slova smyslu, neboť Japonci mají zcela jiné názory o pohlavním studu, a knihy, jež by byly o nás přísně zapovězeny, prodávají se tam veřejně a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Mimo to jest známo, že národní školství v Japonsku jest na vysokém stupni a mnohem více lidi umí čísti a psáti, než v některých evropských státech.