Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Rok 1908: Kolik zlata je možné vytěžit ve zlatonosné řece Otavě?

původně vyšlo: Lidové noviny - 1908, autor neuveden.
Slyšeli jste někdy o tom, že řeka Otava obsahuje velké množství zlata? Historický článek z roku 1908 vás seznámí s tím, kolik zlata se na různých místech Otavy skutečně nachází a zda by se zde hromadné rýžování zlata vyplatilo.


Zlato v řece Otavě

O zlatonosnosti Otavy pojednává dr. A. Krejčí v rozpravách české akademie.

Ze zajímavého líčení jeho pokusů vyjímáme následující úryvek; sám o sobě píše: V roku 1903 vyrýžoval 600 kg. štěrku blíže Písku a obdržel 170 zlatých plíšků ve váze 3.3 mg., což dává 11 mg. na 1 m³ = 20 q.

Pak na to obdržev od sl. české akademie a pana dra. Josefa Hlávky podporu, vykonal větší zkoušku se 350 q štěrku, jenž za sucha vážen by dal 275 q. V tomto nalezeno 16.905 lupénků zlata v uhrnné váze 0.658 g.; později cestou chemickou (lučavkou král.) ještě se dokázali dalo 50 mg. zlata. tedy celkem 0.708 q. z čehož plyne 51 mg. zlata na 1 m³ štěrku.

Poněvadž oba pokusy se vztahovaly celkem na tutéž krajinu, podnikl podepsaný o letošních prázdninách podporou české akademie a sl. spolku Svatobora více zkoušek na Otavě, na trati Sušice—Písek a sice Otava sama zkoušena byla na 11 místech a mimo to 13 jejích přítoků rovněž zkouškám podrobeno.

Zde ovšem podávají se výsledky jen přímo na Otavě získané, avšak budiž konstatováno, že také přítoky její zlato chovají. Otavě je dodávajíce. Průměrná zlatonosnost Otavy činí tedy 17 mg. na 1 m³ čili 58.800 m³ štěrku musilo by se zpracovati, abychom dostali 1 kg. zlata.

Na všech zkoušených místech jak v řece tak v přítocích nalézají se tytéž zlato provázející minerály, jež nejhlavnější zlato provázející minerály, jež nejhlavnější jsou: černý magnetit, železo titanové a nigrin, žlutý monazit, čirý zirkon, červený granát, červenavě fialový rubín, zelený, čirý, fialový až modrý spinell a bledé modrý cyanit. Spinell počíná se hojněji vyskytovati teprve od Rábí, pocházíť z vápenců tamních; cvanit velmi spoře objevuje se od vyústění Volynky a v této, za to však velmi hojně jej přináší Otavě Blaníce.

Pokud zlata se týče, tedy můžeme v celku říci, že váhy jeho jednotlivých plíšků proti toku Otavy přibývá, ačkoliv žádná pravidelnost v tom nepanuje. Vysvětluje se to tím, že plíšky, čím dále jsou v štěrku unášeny a postrkovány, tím více se otírají a drtí. Nejbohatším jest kraj zátavský a pak kraj mezi Střelou u Strakonic a osadou Zátavím.

Menší obsah zlata ve štěrku otavském od Sušice ke Střele vysvětluje se prudkým tokem řeky, takže tato lehčí plíšky dále unáší a jen těžší ukládá, mimo to. čím doleji po toku, tím více jest přítoků a všechny zlaté lupénky do řeky vnášejí.

Zlato nejvíce se nalézá ve štěrku určité velikosti, jež se rovná asi velikosti slepičího vejce až lidské pěsti. Ve štěrcích hrubších, jaké jsou u Sušice i u Horažďovic, jen málo plíšků se zadrží, ve štěrku drobném jen jemné zlato se nalézá a v drobném naplaveném písku zlata není. Poněvadž rýžování zlata za nejpříznivějších podmínek se vyplácí při 200 mg. v 1 m³ štěrku jako při nejnižší mezi: tedy musíme uznati, že Otava průměrné jest chuda a její nejbohatší kraj musil by míti pětkráte více zlata, aby se rýžování vyplácelo.

Počítáme-li však velké ztráty, jež při rýžování, vykonaném celkem primitivním způsobem. jistě 100% obnášely: obdrželi bychom jako největší zlatonosnost 100 mg. zlata na 1 m³ štěrku, tedy o polovinu menší, než připouští nejnižší mez výnosnosti.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1908, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
27. května 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.