Ráj služek.

Služku jmenují v Japonsku uctivým jménem „San“, obchodníci kloní se jí, jako by byla sama paní.

Že na služku nehledí se s patra, pochází od toho, že v Japonsku i šlechtické dámy zvykly jsou pro své mužské příbuzné konati nejnižší služby, jestiť „paní“ v Japonsku vlastně jen první služebnicí svého pána.

Služky mají přístup k večerním zábavám rodinným, je-li paní nepřítomna, přijímají hosty a nabízejí jim čaj a baví je, služky chodí na koupi a vyřizují důležité záležitosti. Každého rána doprovázejí pána do obchodu a večer ho společně vítají.

Služky doprovázejí paní svou do odpoledních návštěv, do divadel a zábav a jsou ve zdvořilosti velmi dobře vyučeny.

Platy mají velmi malé, co sní, nestojí při japonské střídmosti ani za řeč. I chudší rodiny vydržují si až 10 služek: některé opatrují děti, jiné vaří, jiné jsou zahradnicemi, jiné chodí s posílkami a nakupovat. Všechny dostávají občas dárky, kterými doplňují svou mzdu.

Zvláštnost jest, že v Japonsku dovoluje se služkám neposlouchali, když nepřesvědčily se o rozumnosti rozkazu.