Rok 1903: Nečekaný konflikt mezi sedláři a obuvníky kvůli psům a jejich bohatým paničkám

Střevíce pro psy.

Zmínili jsme se loňského roku, že francouzské dámy oblékají své psí miláčky do halének, ale i také jim oblékají obuv.

Tentokráte se sděluje z Ameriky, že tam je moda ta již dávno zavedena. Ve výkladních skříních new-yorkských sedlářů nalezneme vedle bičíků, obojků a košíků také i skvostnou psí obuv a to všeho druhu ve všech možných cenách.

Nejdražší jsou z vepřové kůže. Garnitura 4 botiček z této měkké a podajné kůže, opatřena jsou gumovými podešvíky a k šněrování až přes první ohyb kolem noh. Tato garnitura stojí 20 marek.

Obuv z telecí kůže se světlými a silnými podešvy stojí 18 marek, ostatní ze safiánových koží, které nejlépe se hodí pro psí elitu, stojí taktéž tolik.

Krásný tento ideál, obouvati psy a podobný přepych jim dopřávati, může vzniknouti jen ve hlavách milionářů, kteří pro své psy cit mají, avšak pro chudý lid a jeho dítky a pro ty, kteří se na ně drou, pro ty citu nemají.

Bude-li se však i u nás zhotovovati psí obuv a budou-li chtít monopol pro sebe podržeti sedláři, vznikne z toho na základě z. ž. boj mezi obuvníky a sedláři, kdo oprávněn bude psí obuv zhotovovati. Živnost, úřady, obchodní a živnostenské komory i společenstva budou míti tvrdý oříšek k rozlousknutí.